Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) řekl, že se do konce ledna zbaví Agrofertu a také, že prodá fond Hartenberg, pokud Poslanecká sněmovna přehlasuje veto prezidenta Miloše Zemana a začne platit novela zákona o střetu zájmů. Babiš to uvedl v pořadu `90 ČT24. Jak přesně se chce Agrofertu zbavit, však neřekl. Babiš ve vysílání rovněž uvedl, že za tu dobu, co je ministrem, svého střetu zájmů nikdy nevyužil.

„Já myslím, že to bude v lednu tohoto roku,“ řekl Babiš. „To bude velká událost. Já doufám, že už potom se mě nikdo nebude ptát na Agrofert, když už ho nebudu vlastnit,“ dodal. Neupřesnil nicméně, jakým způsobem se firmy zbaví. „Zbavím se akcií Agrofertu. Nebudu akcionář Agrofertu,“ řekl jen. Dodal, že prodá fond Hartenberg, který Babišovy peníze investuje do zdravotnictví.

Babiš ve vysílání zopakoval i některé ze svých dřívějších stanovisek, například že novela zákona o střetu zájmů je protiústavní. Došlo také na „tradiční“ politiky a politické strany. Uvedl, že zákon o střetu zájmů je komplot premiéra Bohuslava Sobotky a šéfa opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska.

V rámci hnutí ANO chce uspořádat referendum o případných kandidátech do prezidentské volby. Pokud by uvnitř hnutí nenašel vhodné kandidáty – nebo pokud by se zvolení kandidáti nechtěli voleb zúčastnit – nevyloučil podporu někoho „zvenku,“ včetně současného prezidenta Miloše Zemana.

Jak jeho hnutí ANO dopadne v parlamentních volbách, které proběhnou letos na podzim, si Babiš netroufá odhadovat. Připustil, že se může opakovat situace, která nastala v několika krajích po loňských krajských volbách, kdy hnutí ANO skončilo v opozici, přestože dostalo nejvíce hlasů. Zároveň si postěžoval, že proti němu údajně probíhá „permanentní kampaň“.

Prezident Miloš Zeman novelu zákona o střetu zájmů, takzvaný „lex Babiš“, vetoval v prosinci. Norma je podle něj v rozporu s českým ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami, zasahuje do svobody jednotlivce a jeho základních práv. Zákon se tak znovu vrátil do sněmovny, kde ji poslanci znovu posoudí v průběhu ledna. Babiš nepředpokládá, že by sněmovnou zákon neprošel.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš, jehož podnikání má novela omezit, prezidentovo veto vítá. ČTK řekl, že se ho zákonem snaží všechny ostatní strany dostat z politiky. Podle novely by Babišovy firmy přišly o možnost ucházet se o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky.

Norma také budoucím členům vlády zakazuje provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Pod Babišovu skupinu Agrofert spadá vydavatelství Mafra, které vydává deníky Mladá fronta Dnes a Lidové noviny. Vicepremiér má i rozhlasovou stanici Impuls a hudební televizi Óčko.

Pro přehlasování veta je třeba 101 hlasů. V září sněmovna zákon přijala hlasy 135 ze 183 přítomných poslanců, v listopadu potvrdila předlohu se senátními úpravami hlasy 125 ze 174 poslanců.

Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka je přesvědčen, že sněmovna veto přehlasuje. „Veřejný zájem je nutno chránit. Ministři by neměli podnikat, ucházet se o veřejné zakázky a vlastnit média,“ napsal na twitteru. Přehlasování očekává i vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Veto je prezidentovým ústavním právem, připomněl. Prezident Zeman za dobu své funkce vetoval už pátý zákon, dosud uspěl jen jednou.

Podle předsedy ODS Petra Fialy prezidentovo rozhodnutí dokládá sbližování prezidenta s Babišem. Fiala míní, že tam, kde se přestanou ctít pravidla, je zákon potřeba. „Dosud nikdy nedocházelo k takovému zneužívání výkonné moci k podpoře vlastního podnikání, jako se to děje nyní,“ uvedl. Také předseda TOP 09 Miroslav Kalousek považuje veto za projev spojenectví Zemana a Babiše a doufá, že ho Sněmovna přehlasuje.

Zemanovo sbližování s Babišem bylo zřetelné naposledy při prezidentově prosincovém projevu v sněmovně. Zeman v něm mimo jiné naznačil, že by Babiše nominoval na Nobelovu cenu, pokud se letos podaří udržet přebytek rozpočtu. Spekuluje se o tom, že by Zeman mohl Babiše jmenovat příštím premiérem a získat jeho podporu v prezidentských volbách.