Tuvia Tenenbom je americko-izraelský spisovatel, dramatik a novinář. Je autorem bestsellerů The Lies They Tell (o politické korektnosti v USA), I Sleep in Hitler´s Room (o antisemitismu v Německu), Catch the Jew! (o soužití Izraelců a Palestinců a pokrytectví západní Evropy) a From Mosul to Berlin (o uprchlické krizi v Německu). Píše mimo jiné pravidelně sloupky pro německý Die Zeit, které nyní se svolením autora bude Echo24 přetiskovat.

Amerika je otřesena. Pasažér United Airlines byl vyvlečen z přebookovaného letu poté, co odmítl předchozí nabídku aerolinek na 800 $ za to, že vystoupí a poletí jiným letem. Obrázky, jak ho vlečou z letadla, se vysílají ve všech médiích a Američané jsou totálně šokováni tím, co považují za brutální chování aerolinek spáchaném na nevinném platícím zákazníkovi.

Ve stejnou dobu, kdy TV vysílají záběry amerického útoku, tvořeného 59 raketami Tomahawk, na Sýrii – jen Bůh ví, kolik lidí za to zaplatí svými životy – není nikdo šokován, nikdo není otřesen. Naopak, Američané napříč politickým spektrem jsou celkem spokojení, když vidí záběry destrukce probleskující na obrazovkách amerických televizí a obrazovkách počítačů. Tihle Američané jsou patrioti – ať už Demokrati, nebo Republikáni – a obdivují sílu Ameriky. Jen před pár chvilkami jsem míjel parkoviště, kde jsem viděl spoustu aut se samolepkou „Salutujeme našim vojákům.“

Naši vojáci, jestli to nevíte, jsou naši hrdinové.

Co „naši vojáci“ dělají?

No, mají napilno.

Podle médií během tohoto měsíce potřetí v řadě americké vzdušné údery zabily nevinné lidi tisíce mil od amerických břehů. Americká armáda tyto incidenty nazvala „tragickými“, nicméně její letouny pokračují v bombardování cílů všech myslitelných tvarů a barev.

Zasalutujme jim.

Nikdo se neznepokojuje, nikomu nevadí destrukce, kterou za sebou naši vojáci nechávají. Pokud United Airlines nevyvlíká lidi z letadel, všechno je v pohodě a všichni jsou šťastní.

To je Amerika, jakou nacházím jen pár dní poté, co jsem vystoupil z evropského letu, který mě přivezl zpět do USA.

Není to stejná Amerika, jakou jsem opouštěl před pár týdny.

Amerika, již jsem opouštěl, měla nového prezidenta, toho jménem Donald J. Trump, muže, který kandidoval na prezidenta pod sloganem „America First“, což znamenalo žádné vojenské intervence v zámoří. Měla to být nová Amerika, Amerika, která věřila, že je čas „Make America great again“, Amerika, jejíž nový prezident nebude trávit svůj čas v Bílém dome hraním golfu, ale bude neustále pracovat pro lidi, Amerika, která věřila, že NATO je „zastaralé“, Amerika, která věřila, že Čína „nejvíc zneužívá tuto zemi“ a „měnový manipulátor“, Amerika, která se nebude chtít angažovat v Sýrii a nebude se chtít snažit silou měnit tamní režim, Amerika vedená ideologem jménem Steve Bannon a Amerika, která bude chtít udělat vše pro zlepšení vztahů s Ruskem. Ta samá nová Amerika se dokonce připravovala přesunout svou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzalému a přestat s plísněním svého přítele, Izraele, za stavbu takzvaných osad. A samozřejmě nový prezident bude chtít roztrhat slavnou dohodu s Íránem.

Ale to byla včerejší Amerika, pod jejím starým prezidentem, Donaldem J. Trumpem.

Ta Amerika je pryč. Nadobro. Nová, opravdu nová Amerika je jiná. Novější Amerika, ta, v níž jsem přistál, věří, že NATO je „skvělá aliance“, a že Čína není měnový manipulátor, ani náhodou. Tak to říká nový Donald. Dohoda s Íránem pořád platí a Amerika vypouští své rakety na Sýrii, protože Asad, oj gevalt, se opovážil zabít 80 lidí chemickými zbraněmi. Během posledních pár let tam zemřelo zhruba půl milionu Syřanů, ale to si americkou intervenci nevyžádalo. Ani náhodou. Nejnovější z nových Amerik, světe, pozor, nebude tolerovat 80 mrtvých lidí v zámoří a bude kvůli těm 80 ochotna otevřít novou frontu s Ruskem. Zapomeňte na Bannona. Proč? Protože tahle nejnovější z nových Amerik, pod neustále se vyvíjejícím prezidentem Donaldem J. Trumpem, nevěří v nic. Donald J. Trump, nejmocnější muž v Americe, má poslední dobou napilno, hraje golf a mění politiku. Ano. Má v plánu hrát golf častěji než jeho předchůdce, který byl opakovaně kritizován, že hraje golf – protože může. Yes, he can. Slib pana „America First“ přestěhovat americké velvyslanectví do Jeruzaléma, stejně jako jeho sliby o osadách, dopadly stejně jako sliby o NATO a Číně: nezbylo z nich nic.

Pobývám právě v Kalifornii, zemi nekuřáků, pokud nejde o marihuanu, státě klidu a Buddhy, a z dálky sleduji, jak Židé z Izraele poslouchají Pána Trumpa. Je smutné vidět, jak celý národ tančí na bludnou muziku nejnovějšího amerického golfisty – ale to je úplně jiné téma.

„Donald Rodham Clinton“, jak jedno zpravodajské médium nedávno překřtilo současného prezidenta, je člověk, který ještě nedávno hanobil Hillary za její zahraničně-politickou agendu, ale dneska ji do písmene následuje. Mně Donald J. Trump připomněl nikoliv Hillary Rodham Clintonovou, ale jinou osobu – Pana Chance z toho starého, skvělého amerického filmu „Byl jsem při tom“. Prosťoučký zahradník Chance, dokonale zahraný Peterem Sellersem, je muž, jehož jediným vzděláním je sledování televize, ale bohatý byznysman ho povýší do vyšších řad společnosti, protože věří, že tam Chance patří. Každý idiotský krok, který Chance udělá a každá nesmyslná slabika, jíž vysloví, jsou okamžitě vykládány jako ty největší myšlenky, jaké kdy člověk formuloval, až ho požádají, aby se stal lídrem země. Stane se Chance příštím americkým prezidentem, ptáme se, když sledujeme Byl jsem při tom? Nikoliv na obrazovce, jak se ukázalo, ale ve skutečném životě. To Chance J. Trump nyní vede Ameriku, nikoliv Donald Rodham Clinton. Hillary si za něčím stála, ať už to bylo cokoliv, zatímco Donald je jen další zahradník. A pokud dokážu rozeznat největší rozdíl mezi Donaldem a Chanceem, pak ten, že Chance netweetoval.

Donald, jinak známý jako „The Donald“, ještě neskončil. Právě objevil moc raket, které vypadají v televizi tak dobře, a nejspíš se jich jen tak brzy nevzdá. Zvuk explozí vyzařovaných z nejnovějších vojenských letadel na nejnovějších televizních obrazovkách je stejně tak silný jako záběry pasažéra United Airlines vyvlékaného z dopravního letadla – a The Donald to ví.

Vítejte v nové Americe, zemi televize a speciálních bombových efektů. A nezapomeňte zasalutovat našim vojákům.