Zákon o střetu zájmů přezdívaný „lex Babiš“ by mohl sněmovnou projít v senátní verzi. Ta mimo jiné odkládá účinnost zákona o tři čtvrtě roku na období před parlamentními volbami. Poslanci jednotlivých klubů se aktuálně radí, jak se k pozměňovacím návrhům horní komory postaví. Úpravou se budou na plénu zabývat zřejmě už na listopadové schůzi.

„Považuji za pravděpodobnější, že podpoříme senátní úpravu. Ještě jsme o tom ale nejednali, seznamujeme se s konkrétním zněním pozměňovacích návrhů Senátu,“ řekl deníku Echo24.cz poslanec ČSSD Jan Chvojka, který je autorem pozměňovacího návrhu zakazujícího členům vlády vlastnit média (vyjma těch internetových). Že by se zákon shodil úplně, však nepřipouští.

Pokud senátní verzi zákona podpoří sociální demokracie, má velkou šanci, že projde. Ta podle horní komory odstraňuje z normy až dvacítku chyb. Odkládá také účinnost zákona na září 2017, aby se na novou legislativní úpravu stihli připravit ti, kterých se zákon dotkne. Norma však míří hlavně na ministra financí a lídra hnutí ANO Andreje Babiše, který během schvalování zákona nebyl v sále přítomen.

Lidovci ani hnutí ANO to zatím nechtějí komentovat, čekají na jednání poslaneckých klubů. Proti se již nyní staví komunisté, kteří tak nejspíš podpoří původní úpravu. „Hlasovali jsme pro verzi sněmovny a není nejspíš důvod to měnit,“ uvedl místopředseda třetí nejsilnější parlamentní strany Jiří Dolejš z KSČM.

Na vážkách je nyní také pravicová opozice. „Až dorazí změny ze Senátu, teprve o tom budeme v klubu jednat. Zatím sháním konzultace právníků,“ řekl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Zdeněk Laudát. Obdobně se vyjádřil také šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. „Rozhodneme se, až přijde materiál ze Senátu s navrženými změnami a zdůvodněním,“ uvedl.

‚Ústava omezení členů vlády předpokládá‘

Andrej Babiš poté, co zákon o střetu zájmů prošel dolní komorou, také zvažoval, že podá stížnost k Ústavnímu soudu. Podle odborníka na ústavní právo Jana Kudrny by však zřejmě neuspěl. „Já mám za to, že protiústavní není, naopak. Ústava v článku 70 předpokládá vydání zákona, který stanoví, jaké činnosti člen vlády vykonávat nemůže. Nemyslím, že by návrh porušoval ústavnost,“ komentoval pro deník Echo24.cz právník.

Současně však Kudrna upozorňuje, že problematická může být právě samotná účinnost zákona. Ačkoli zákaz vlastnit média míří na členy kabinetu až v následujícím volebním období, omezení v souvislosti s čerpáním veřejných peněz pro podnikající ministry by se vztahovalo od Nového roku už na vládu současnou. „To je už spíš otázka politická, než ústavněprávní, ale asi nebylo úplně ideální posunutí účinnosti u některé části, jak to bylo schváleno pozměňovacím návrhem,“ dodal.

V posledních dnech si kvůli tomu postěžoval i Andrej Babiš. Prý ho to překvapilo, nikdo ho totiž na to údajně neupozornil. Podle poslance Martina Plíška (TOP 09), autora pozměňovacího návrhu, který členům vlády držícím více než čtvrtinový podíl ve firmě zakazuje účast ve veřejných zakázkách, žádosti o nenárokové dotace i investiční pobídky, to však bylo zjevné od začátku. Babiš by si podle něho měl udělat pořádek ve svém týmu, který ho o tom dříve neinformoval.