Pán Kremlu navštívil svého bývalého mentora v sovětské rozvědce. Pro veřejnost to byla i oslava skromnosti a vlastenectví. Ruský prezident Vladimír Putin současně ukázal, jak důležité jsou nadále v dnešním Rusku sítě bývalých agentů KGB. Putin zavítal do rodiny Lazara Matvejeva v předvečer Dne vítězství 9. května, což je zdaleka nejvýznamnější svátek země, aby mu blahopřál k 90. narozeninám. Putin sloužil pod Matvejevem, bývalým rezidentem sovětské tajné služby, v komunistickém východním Německu v letech 1985 až 1990. 

Doba služby v řadách KGB v NDR Putina výrazně formovala. Její závěr byl s pádem berlínské zdi zčásti napjatý až dramatický. Službu opustil v hodnosti podplukovníka. Na svou práci vzpomíná dnešní prezident v dobrém. "Byla to všední výzvědná činnost. Verbování zdrojů, zpracování informací a odeslání domů," řekl Putin v knize rozhovorů z roku 2000. V Drážďanech prý měl na  starosti získávání informací o politických strukturách západního Německa. 

Putin má dobrý nos na symboliku, což prokázal i při cestě za Matvejevem do Žulebina na předměstí Moskvy, napsal švýcarský list Neue Zürcher Zeitung (NZZ). "Práce s vámi pro mě byla dobrá škola - pro život, lidsky a profesionálně," pravil Putin, když připíjel na Matvejeva. Oba muži si přiťukli šampaňským Dom Perignon, což ale oficiální záběry se setkání neukazují. Odhalují to však zrádné špičaté rohy etikety. Luxusní nápoj by byl v protikladu s pečlivě naaranžovaným image skromnosti. Prostý životní styl Matvejeva zdůrazňují pohovka, stůl a lampa z 90. let.

Dokonce ani Putinovy dary nejsou nijak extravagantní. Přinesl výtisk novin Pravda ze dne narození Matvejeva, tedy ze 17. dubna 1927. A dále prezidentské hodinky, což je mezi důstojníky běžný dárek. "Nic zvláštního," zdůraznil prezident.

Taková skromnost není náhoda. Navzdory všem zločinům sovětské tajné služby má obraz obrazu čestného příslušníka KGB v Rusku stále silný účinek. Prvopočátky najdeme u jejího zakladatele Felixe Dzeržinského, jehož revoluční teror stál bezpočet životů. Přesto dodnes přetrvává jeho výrok, že "čekista musí být čistší a čestnější než kdokoliv jiný - musí být čirý jako křišťál". U konzervativní části populace s nostalgií po sovětských časech je "čestný čekista", který v zájmu státu jedná tvrdě, leč spravedlivě, protiobrazem zkorumpovaného oportunisty, kterého zformovala postsocialistická společnost.

Za svůj vzestup Putin významně vděčí tomuto obrázku. A pěstuje ho dodnes nehledě na četné indicie, že se i on obohatil. Matvejevovi řekl, že jeho "příkladný postoj k věci, zemi a službě" byl "nejlepším příkladem" pro všechny jeho podřízené. Putin se tak implicitně, prezentuje jako nezištný vlastenec. To dobře zapadá i do Dne vítězství ve druhé světové válce, kdy státní propaganda vždy představuje veterány jako oddané služebníky, kteří se obětovali vlasti. A tak přispěli k její moci.

Idealizace KGB za Putina má také velmi konkrétní mocensko-politický význam, neboť jeho bývalí kolegové z tajné služby dodnes sedí u pák moci. To se odráží také v "rodinném obrázku z Drážďan". Pod historickou malbou Starého města v Drážďanech sedí na pohovce dvě další vlivné postavy, jež rovněž sloužily jako agenti v NDR: Nikolaj Tokarev a Sergej Čemezov. Oba zastávají vysoké státní funkce. Tokarev je šéfem státního provozovatele ropovodů Transněfť a Čemezov stojí v čele korporace Rostěch, zastřešující státní průmyslové podniky z civilní i vojenské sféry. Oba současně patří mezi tzv. siloviki, úzký kruh mocných lidí, jimž Putin svěřil řízení strategicky centrálních částí vojensko-průmyslového komplexu. Tokarev a Čemezov, boháči, ale současně ilustrují, jak moc se bývalí zpravodajští důstojníci vzdálili asketickému ideálu.

K obrazu odříkajícího si služebníka státu se Lazar Matvejev hodí mnohem více. Byt důchodce na moskevském předměstí byl sice rekonstruován, ale nestojí ani v bohaté, ani hezké oblasti. Je na míle vzdálen exkluzivním sídlům novodobých zbohatlíků. Putin tím ale demonstruje svou solidaritu s obyčejnými lidmi.

Blízkost mezí jím a Matvejevem není ovšem nijak hraná. Jeho bývalý šéf si Putina do Drážďan osobně vybral a také zařídil, aby byl dvakrát povýšen. On mu také poradil, aby šel po návratu do Ruska do Petrohradu a ne do Moskvy. „Oni tě tam znají, a znají tě dobře," řekl mu údajně. To byla zjevně velmi prozíravá rada. Z tajné služby Putin odešel v roce 1991. V petrohradské administrativě navázal politické vztahy, které ho později dovedly na vrchol státní moci. Prezidentem byl poprvé zvolen roku 2000.

 

Business Monitor24, pp