Ruský prezident Vladimir Putin propustil ze služeb Kremlu, tajné služby FSB a ministerstev obrany a vnitra čtyři vysoce postavené úředníky. Nechali se totiž zvolit do Ruské akademie věd i přes prezidentovo „doporučení“ neplést vědu a státní službu dohromady.

Po zveřejnění prezidentského dekretu se mohou plně věnovat vědě dosavadní náčelník zdravotní správy ministerstva obrany Alexandr Fisun, náčelník vyšetřovacího odboru ministerstva vnitra Alexandr Savenkov a šéf archivu tajné služby Vasilij Christoforov. Náměstka prezidentovy administrativy a náčelníka zdravotní správy Kremlu Konstantina Kotěnka propustil Putin s odůvodněním, že se tak stalo „na vlastní žádost“.

Putin si minulý týden postěžoval, že navzdory jeho pokynu věnovat se plně práci pro stát se někteří vysoce postavení státní úředníci oddali vědě tak intenzivně, že se stali akademiky. Takovým lidem je prý odhodlán umožnit, aby vědě plně věnovali svůj čas, „je-li jim to přednější než státní úřad“.

Námitku prezidenta akademie Vladimira Fortova, že všichni kritizovaní akademici bádali ve svém volném čase, Putin odbyl poznámkou, že poctivý státní úředník je tak zavalen prací, že žádný volný čas nemá.

Internetový list Gazeta.ru našel pro Putinovy výtky historický precedens: už diktátor Josif Stalin telegraficky pokáral ministra zahraničí Vjačeslava Molotova za radost nad titulem čestného člena akademie věd, protože jako státní činitel by měl více dbát na důstojnost. Molotov si vzápětí sypal popel na hlavu: „Vidím, že jsem udělal chybu. Cítil bych se lépe, kdybych nebyl zvolen. Za telegram děkuji!“

Zatím není jasné, zda Putinova čistka bude pokračovat. Minulý měsíc se totiž akademiky stalo 14 státních úředníků, například včetně náměstka ministra školství, který má ale péči o vědu v popisu práce.

Podle některých analytiků je Putinův postoj, okázale prezentovaný v ruských státních televizích, součástí přípravy na prezidentské volby v roce 2018, v nichž nejspíš bude kandidovat.

Hlava státu se snaží potvrdit pověst nesmiřitelného bojovníka s nepravostmi, zejména s korupcí a zneužíváním funkcí. Důkazem je mimo jiné i nedávné šokující zatčení ministra hospodářství Alexeje Uljukajeva, údajně podezřelého z přijetí úplatku.

Celkem bylo do Ruské akademie věd v říjnu zvoleno 176 nových akademiků a 323 nových členů-korespondentů.