Jednání o státním rozpočtu

Pelikán si vyjednal 100 milionů pro budoucí soudce. Šlechtová vyšla na prázdno

Jednání o státním rozpočtu
Pelikán si vyjednal 100 milionů pro budoucí soudce. Šlechtová vyšla na prázdno

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán v úterý u ministra financí Ivana Pilného (oba ANO) vyjednal 100 milionů korun navíc pro svůj resort, peníze půjdou na justiční čekatele. Oproti loňsku by tak mělo ministerstvo spravedlnosti dostat o 1,4 miliardy více než v letošním roce. S Pilným jednala i Karla Šlechtová (ANO), po kterém žádala 4,3 miliardy korun navíc, nakonec zřejmě vyjde naprázdno. Návrh na rozpočet je podle ní utopie.

„Bylo to, musím říct, tvrdé jednání, což je asi správně. Podařilo se mně prosadit další zvýšení počtu soudních čekatelů – to je ten nesoudcovský personál, který se připravuje na výkon funkce soudce. To nám umožní zároveň zrychlit soudy a zároveň ty lidi lépe připravovat tak, aby později byli lepšími soudci,“ uvedl Pelikán.

Upřesnil, že na čekatele půjde přes 70 milionů korun z vyjednané částky, zbytek peněz je určen na „drobnosti“.

Už před příchodem na jednání ministr podotkl, že peníze nerostou na stromech. Ze schůzky odcházel spokojený, ačkoliv Pilný nevyhověl všem jeho požadavkům. „V tuhle chvíli ten rozpočet je určitě dostatečný, určitě nehrozí žádné potíže v provozu,“ řekl. Dodal, že je realista. „Kdybych měl nějaké velké oči, tak bych spokojen nebyl,“ poznamenal.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán - Foto: Jan Zatorsky

Pelikán dále uvedl, že co se týče investic, bude ministerstvo v příštím roce pokračovat v přípravě výstavby a ve výstavbě justičního areálu v Ústí nad Labem a na Nejvyšším soudu v Brně.

Zatímco jiná ministerstva se každoročně brání škrtům, spravedlnost dostává v posledních letech pokaždé přidáno. „Když se podíváte na mezinárodní srovnání, zjistíte, že nijak nevybočujeme. Naše justice má podobný podíl HDP jako jiné země a i z hlediska absolutních částek jsme někde uprostřed zemí Evropské unie. Celkově jsme takový šetřivý rozpočet, nestojíme oproti jiným kapitolám moc peněz,“ uvedl k tomu Pelikán.

Navrhovaný rozpočet je podle Šlachtové utopie

S Ivanem Pilným jednala i ministryně pro místní rozvoj (MMR) Karla Šlechtová. Před setkáním s ním uvedla, že návrh je likvidační pro mnoho agend MMR i ostatní kolegy z vlády. Od ministerstva financí požaduje její resort má pro příští rok proti plánům ministerstva financí dostat ze státního rozpočtu o 4,3 miliardy Kč navíc. Ten současný považuje za utopický.

Před jednáním uvedla, že rozpor proti požadavkům MMR činí zhruba šest miliard korun. „V čem jsem ustoupila, jsou zhruba 2,3 miliardy Kč z evropských dotací, o které budeme žádat v příštím roce. Takže ze 6,6 miliardy Kč jsme nyní zhruba na 4,3 miliardy korun jako nadpožadavek ministerstva pro místní rozvoj,“ sdělila po jednání.

První návrh rozpočtu pro MMR počítá s meziročním poklesem o 11,3 miliardy korun na 4,7 miliardy. V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů. V případě příjmů bez započtení peněz z EU je navržený rozpočet ministerstva nižší o 2,1 miliardy korun, uvedlo už v květnu MMR.

„Ministerstvo financí ministerstvu pro místní rozvoj nedalo (pro příští rok) ani korunu na rekonstrukci místních komunikací pro malé obce, nedalo nám ani korunu na investiční dotace pro bydlení seniorů, nedalo nám ani korunu na provoz monitorovacího systému. Takže ho možná od ledna vypneme, protože prostě nemáme peníze,“ zdůraznila Šlechtová.

Podle ní jde o závažný problém, protože právě na tomto systému je závislé vyplácení evropských dotací. Postup ministerstva financí vnímá jako hru. „Považuji ho za nesprávný, až opravdu špatný,“ dodala.

Vláda v červnu schválila návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 50 miliard korun. Výdaje rozpočtu by měly včetně peněz z fondů EU a dalších finančních mechanismů činit 1,342 bilionu korun a příjmy 1,292 bilionu korun. Dodatečné požadavky ministerstev byly před zasedáním kabinetu zhruba 111 miliard korun. Ministři musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Sněmovny do konce září.

,