Kreml rád avizuje, že ze zemědělského sektoru přichází dobré zprávy i přes sankce, jež na něj uvalila Evropská unie. Pravda je to jen napůl, píše server Politico. Když Západ uvalil v roce 2014 na největší zemi světa sankce, Moskva vrátila úder obchodním embargem. Zakázala dovoz mléka, masa, ovoce, ryb, mléčných výrobků a zeleniny z Evropské unie a USA. Na to se říkalo, že se Moskva zákazem odrovnává. O dva roky později se Kreml chlubí novou generací farmářů, jež popohání Rusko směrem k soběstačnosti.

Spoléhání se na potraviny ze zahraničí je nižší a některé sektory skutečně prosperují. Zvláště se daří chovům prasat a obilným polím, je ale mylné spojovat ruský zemědělský boom se sankcemi. Ve snaze proměnit Rusko v největšího světového výrobce pšenice hrají roli spíše než sankce především dobré obhospodařování půdy a počasí. Kriticky vzato, všechny vzkazy ruské vlády o světlé stránce sankcí rozptylují pozornost od mnohem výraznějších nevýhod, mezi které patří inflace cen potravin, „padělané“ potraviny a křehký rubl.

Ruský prezident Vladimir Putin mentalitu národní soběstačnosti podporuje argumentem, že export s jídlem generuje větší příjmy než se zbrojařským průmyslem. Dokonce sliboval, že se Rusko stane největším světovým dodavatelem biopotravin.

Rusko sice nevymýtilo zahraniční produkty ze svých obchodních domů, ale posunulo se k větší samostatnosti. Země importovala v roce 2013 36 % potravin, v roce 2015 28 % a letos ve druhém čtvrtletí pouze 22 %. Moskva ale musí hledat řešení nedostatků některých potravin, například ovoce a mléčných výrobků tak, že hledá nové obchodní partnery. Obchoduje například s Novým Zélandem, Vietnamem a Thajskem.

Je to ale riskantní strategie. Sankce v kombinaci s rostoucí cenou ropy zasáhly ruskou měnu a ceny potravin popohnaly vzhůru. Ovoce a zelenina stály v červnu 2015 průměrně o 22,8 % více než o rok dříve, vyplývá to ze státního statistického úřadu Rosstat.

Vzhledem ke klimatickým podmínkám musí stejně Rusko dovážet 90 % ovoce, jehož ceny se zvyšují. Například cena pomerančů oproti roku 2015 stoupla o 58 %. Navíc vzkvétá černý trh s potravinami.

Nejvýrazněji je zemědělský boom Ruska vidět na vepřovém mase. V roce 2013 se dováželo 868 tis. tun vepřového (dle údajů U. S. Department of Agriculture). V roce 2015 pouze 408 tis. tun.

„Pozitivní dopad sankcí bude ale neutralizován. Populace zchudne kvůli devalvaci rublu a kvůli ekonomice, jež neroste. Když lidé zchudnou, budou konzumovat levnější a menší počet zboží. A vidíme na datech, že spotřeba klesá. Když jeden sektor prosperuje, jiný ztrácí,“ komentuje hlavní ekonomka z ruské banky Alfa-Bank Natálie Orlovová.