Česká republika loni odvedla do rozpočtu Evropské unie 1,32 miliardy eur a zpátky dostala 7,07 miliardy. Celkem na členství vydělala 5,7 miliardy. Konečná čísla o rozpočtu 2015 zveřejnila na internetu koncem července Evropská komise. Nepřipojila k tomu žádný komentář, z údajů však vyplývá, že se české bilanci sotva vyrovná jiný z členských států.

Patnáct tisíc pro každého

V přepočtu na koruny si zdejší veřejné finance polepšily díky kladné bilanci s Bruselem o 154 miliard. Tato částka odpovídala 12,5 procentům příjmů státního rozpočtu, deficit rozpočtu by bez ní dosáhl 217 miliard. Na každého občana včetně nemluvňat a penzistů připadlo z bruselských peněz 14 592 koruny.

Ve srovnání s ostatními členskými státy je příspěvek 5,7 miliardy eur druhý nejvyšší po Polsku, které inkasovalo 9,5 miliardy eur. Čechy následují Rumuni s 5,1 miliardy a Řekové s částkou těsně pod pěti miliardami. Více než o miliardu měly pozitivní bilanci ještě čtyři státy, dalších osm zemí se muselo spokojit s částkou stovek nebo desítek milionů.

Stejné druhé místo obsadili Češi v přepočtu dotací na obyvatele. Na jednoho Čecha připadá 541 eur, ještě lepší byli Slováci s 570 eury na obyvatele. Nad 400 eur na obyvatele se dostali ještě Maďaři a Řekové, více než 200 eur připadalo na obyvatele pěti dalších zemí.

Vysoké příjmy Čechů a také Slováků v roce 2015 se dají zdůvodnit mimo jiné tím, že oba národy dlouho otálely s žádostí o proplacení projektů z rozpočtového období 2007-2013. Například ještě v roce 2014 byl přebytek české bilance s Bruselem „pouze“ tři miliardy eur. V součtu dotací za roky 2014-2015 tak na jednoho Čecha připadalo 824 eur, víc přitom dostali obyvatelé Řecka a Maďarska, v přepočtu na obyvatele o 112, resp. 224 eur.

Pozdní argument brexitu

Evropská komise bilanci za rok 2015 nekomentovala zřejmě i z toho důvodu, že má své poražené. Čistý příspěvek nad půl miliardy korun odvedlo deset států. Za tradičně první Německo se 14,3 miliardy postoupila Velká Británie s 11,5 miliardy. Každý občan zmíněných států tedy přispěl do evropského rozpočtu částkou 175 eur. V přepočtu na obyvatele odvedli víc jen Švédi a Holanďané, kteří museli uhradit po 220 eurech. Čistým plátcem 2,6 miliardy eur byla také zadlužená Itálie.

Evropská komise tak dva měsíce po britském referendu poskytla další argument příznivcům brexitu. Při lidovém hlasování byl k dispozici pouze údaj za rok 2014, kdy měli Britové s Bruselem negativní bilanci necelých pět miliard a byli na tom lépe než Francie.

Vysoké příspěvky do společné pokladny byly důležitým argumentem referenda i celkově negativního postoje k Evropské unii, které podle květnového Eurobarometru důvěřovalo 30 procent Britů. Naopak výsledky rozpočtu 2015 komplikují život příznivcům czexitu, protože by měli občanům vysvětlit, jak nahradí v rozpočtu chybějící miliardy. Přes vysoké dotace přesto v květnu věřilo unii pouze 28 procent Čechů.