Proč Sobotka neměl víc odvahy a proč nevyhodil z vlády společně s Babišem celé hnutí ANO? Nebo alespoň mohl převzít sám ministerstvo financí a osvobodit tak z kurately Agrofertu Finanční správu, v lepším případě ještě ministerstvo spravedlnosti, dohlížející na práci státních zástupců. Jmenováním Babišova člověka Ivana Pilného na finance a návratem ke koaličnímu statu quo opět předvedl trestuhodnou nerozhodnost.

Po rozhodném kroku volali především pravicoví politici i komentátoři. Ale tvrdý zásah žádali také vlčáci z ČSSD, na druhé straně se ho obávali analytici hnutí ANO či novináři placení Agrofertem. Jejich paniku ilustruje absurdní varování, že takový Sobotkův atak povede ke konci liberální demokracie, jejímž posledním obráncem zůstal jejich chlebodárce. A premiér toho nevyužil.

Zemanova dvojí role

Nutno připustit, že Sobotka může nad takovou kritikou pokrčit rameny a dál se jí nezabývat. Jako sociálnímu demokratovi mu může být jedno, co žádá pravice anebo čeho se bojí někteří lidé v ANO. Sleduje většinový zájem sociálních demokratů a svůj jako jejich předsedy. Podle dostupných svědectví odpovídal na žádosti vyhnání ANO z vlády otázkou: „Co na to řeknou voliči?“ Fakticky to znamená: „Nestačí využít okamžité výhody, ale je především nutné vyhrát volby.“ A v této souvislosti je třeba dělat to, co současní a potenciální voliči ČSSD v říjnu odmění svým hlasem.

Příznivcům sociální demokracie neleží na srdci osud Andreje Babiše, je však třeba vzít v úvahu, že se za kontroverzního ministra financí postavil prezident Miloš Zeman. Zeman může být, jaký chce, ale v této chvíli by ho pořád volila nadpoloviční většina příznivců ČSSD.

Zároveň se prezident Babiše zastávat musí, jak svědčí jednoduché počty, že mezi jeho příznivci je mnohem víc, podle některých průzkumů skoro třikrát, sympatizantů ANO než voličů oslabené ČSSD. Babiš může být vděčný za pomoc v nouzi, jenže pro miliardáře v čele ANO to není úplně luxusní pozice, protože dosud by většina jeho příznivců Zemana za prezidenta nevybrala. Kvůli námluvám s neoblíbeným Hradem proto mohou zanevřít také na chodovskou tvrz pána Agrofertu. 

Pokud tedy bude Sobotka tlačit na Babiše a nutit Zemana k jeho obraně, šéfa hnutí ANO tím efektivně oslabí. Zároveň ale sám vykrvácí, protože mezi svými příznivci odradí ty, kdo mají Zemana rádi. Sobotka by se ze závislosti na Zemanovi rád vymanil, jak svědčí jeho výzva najít jiného prezidentského kandidáta, ale zatím ji musí brát jako fakt. Proto si dává načas minimálně do té doby, než prezident přestane bránit šéfa ANO vlastním tělem.

Zpátky ve hře

Popis Sobotkova vítězství v souboji o korunové dluhopisy zatím na svého kronikáře nebo analytika ještě čeká. Všechny důsledky bude možné popsat až s větším odstupem. Jistě se dá ovšem už dnes říci, že přinejmenším dočasně byl Babiš oslaben a že se propadu preferencí nejspíš nevyhne. Je pravda, že ANO udrželo svůj vliv na Finanční správu, která se tedy ani za očekávaného ministra Pilného nepustí do příliš razantní kontroly dluhopisů Agrofertu, což bylo hlavním účelem vládní rošády. Ovšem zdržování stálo místo jednoho ministra, jeden člověk se kvůli tomu ministrem nestal, proto bude lepší napříště prchlivého premiéra nerozčilovat.

Po ústupu z ministerstva se Babiš může věnovat předvolebnímu objíždění republiky, ale sociálním demokratům se otevřou nečekané možnosti. Mohou třeba zkusit, jak zabere tzv. bártovská strategie. Použily ji ODS a TOP 09 v dubnu 2011, když z vlády vyhodily konfliktního Víta Bártu, šéfa třetí koaliční strany Věci veřejné. Bártovo hnutí přesto podrželo ministerská křesla a ministři z Věcí veřejných brzy přestali šéfa poslouchat. Trvalo 12 měsíců, než Bártu opustili a založili vlastní stranu LIDEM, s jejíž pomocí pak pravicová vláda vydržela další rok. Dnes nemají sociální demokraté a lidovci tolik času, Babiš je navíc silnější soupeř. Situace, kdy budou ministři bez přímého dohledu, přesto může i v ANO způsobit erozi.

Možná Sobotka volební soutěž vyhraje, možná ho miliardář převálcuje kampaní stejně dobře připravenou jako před čtyřmi lety. Dílčím úspěchem pro lídra ČSSD už je jenom fakt, že ho teď málokdo bude považovat za pouhý komparz Babišova pochodu do Strakovky, jako tomu bylo ještě před pár týdny. Volby půjde bez přehánění interpretovat jako souboj o premiérské křeslo mezi Babišem a Sobotkou. Sám o sobě tento výklad zlepšuje Sobotkovy šance v konečném účtování, protože zvětšuje motivaci jeho voličů, míní například sociolog Jan Herzmann. Někdo může volit ODS, jiný TOP 09, lidovce anebo třeba komunisty, ale pokud by chtěl svým hlasem spolurozhodovat o místě premiéra, pak může kromě předsedy ANO volit ještě Sobotku.