Komunální politika začíná být v Česku hřištěm jen pro otrlé hráče. Za rozhodnutí ve vedení krajů a měst končí zastupitelé a radní stále častěji v hledáčku policie. Na seznam obviněných politiků nově přibyl liberecký hejtman Martin Půta (STAN), za údajné přijetí úplatku mu hrozí až 12 let vězení.

Kdykoli jde o peníze, musí se mít komunální politik obzvlášť na pozoru. Ať je to prodej pozemků a budov, nebo projekty placené z evropských peněz. Nemusí jít přitom o věci, které sám aktivně prosazuje. Stačí zvednout ruku při kolektivním rozhodnutí, nebo se dokonce nechat dohnat projektem, který schválilo už předchozí vedení města či kraje.

Čerstvou epizodu v seriálu obviněných politiků obstaral hejtman Půta. Jako nový předseda měl dovést hnutí Starostů a nezávislých až k samostatné kandidatuře v příštích sněmovních volbách. Teď ho policie na základě telefonních odposlechů třetích osob obvinila, že přijal úplatek ve výši statisíců korun. Půta sice odmítá, že by se nechal podplatit, ve vedení Starostů ale do vyšetření kauzy skončil.

Do problémů přivedla hejtmana rekonstrukce libereckého kostela svaté Máří Magdalény. Ze stavby z počátku minulého století se mělo stát centrum propagující geotermální energii. Projekt za 65 milionů korun měl přislíbené evropské dotace a schválilo ho už předchozí sociálnědemokratické vedení kraje.

Půta, který vede Liberecký kraj od podzimu 2012, projekt nejdřív zařadil mezi rizikové. Veřejné peníze na něj tak měly jít až po úplném dokončení stavby. Letos na jaře ale prosazoval změnu, aby výplata prvních milionů proběhla už ve chvíli, kdy bylo hotovo z 80 procent. Podmínkou pro převod peněz byla kontrola dotačního úřadu, která ale nakonec neproběhla. Policie po razii na začátku dubna nejdřív obvinila osm lidí, o půl roku později ukázala na samotného hejtmana.

Pokud chce Půta s pokračováním politické kariéry čekat až do doběhnutí celé kauzy, může zřejmě zapomenout nejen na krajské volby za dva roky, ale patrně i na volby sněmovní, které mají řádný termín na podzim 2017. Napovídá tomu aspoň dosavadní práce policie a justice. Je to už dva a půl roku, co policisté chytili tehdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha se sedmi miliony korun. Korupční kauza, v níž Rathovi hrozí až 12 let, zatím nedospěla ani k prvoinstančnímu verdiktu.

„Spravedlnost není jenom o tom, co konkrétně vyšetřím, ale také jak rychle to vyšetřím. Policie tady zcela jistě selhává,“ míní místopředseda sněmovny Petr Gazdík, který hnutí Starostů vedl před Půtou. „Policie jde z extrému do extrému. Deset let nebyla chycena žádná skutečně velká ryba. Teď se obviňují zastupitelé nebo radní za to, že někdo někomu někde říkal něco v telefonu,“ přidává.

Obvinění kvůli prodeji pozemků i hospody

Půta není jediným výrazným případem. V polovině října policisté obvinili hned 40 bývalých zastupitelů Prahy 11. Při údajně nevýhodném prodeji obecních pozemků měli způsobit škodu téměř 20 milionů korun. Proti tomu se ohradili už senátoři, v zastupitelstvu totiž tehdy seděl i jejich kolega Milan Pešák z ODS, a policie bude žádat jeho vydání. „Hlasování v zastupitelstvu nemůže být v žádném případě trestným činem,“ ozval se místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS).

Už v září doběhl případ 11 zastupitelů z Jaroměře. Když v roce 2008 rozhodovali o prodeji hospody v místním kině, dostal ji zájemce za 430 tisíc korun. Měl proti sobě sice podnikatelku, která nabízela přes dva miliony, místní politici ale upřednostnili oblíbeného hostinského, který předtím do domu investoval. Podle soudu šlo jen o nedbalost, navíc už promlčenou, a zastupitele proto obvinění zprostil.

Někdy se k soudu dostávají přímo kuriozity. Jako třeba případ starosty Lipna nad Vltavou Zdeňka Zídka. Policie ho obvinila, že obci způsobil škodu za 120 milionů. To je suma, kterou prý mohl získat navíc, kdyby obecní pozemky v letech 2005 až 2007 prodával dráž.

Zídek se ale hypotetickému výpočtu bránil s tím, že šlo o složitou transakci, kterou komplikovaly restituční nároky. Lipno se navíc dostalo k parcelám ve středu obce, které by podle něj jinak nemělo šanci získat. Za peníze navíc postavilo plynovod, kanalizaci, cyklostezky a získalo veřejné prostory na náměstí. Soud nakonec rozhodl ve prospěch starosty, když Zídek argumentoval mimo jiné tím, že za 20 let v čele obce navýšil její majetek z 23 milionů na téměř půl miliardy.

Žalobci: Na prodeji nejvyšší nabídce nebudeme trvat

„Není povinností obce prodávat za co nejvyšší cenu. Vždycky se musí podívat, jestli majetek je rozumné prodat za nejvyšší cenu. Nebo ho prodat za nižší cenu s tím, že je dosaženo účelu, který je v obci žádoucí,“ přikyvuje předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek, jenž je zároveň primátorem Kladna. Jako příklad uvádí prodej budovy bývalého okresního výboru strany. Za korunu ji získalo ČVUT, které do ní investovalo stovky milionů a provozuje zde fakultu se dvěma tisíci studentů.

Kvůli problémům komunálních politiků se žalobci se Jiránek opakovaně spojil s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem. A Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) zpracovalo téměř 40stránkový dokument, ve kterém se jednotlivým případům podrobně věnuje.

„Přestože to není jednoznačný pokyn, dá se tam vyvodit, na co by si státní zástupci měli dávat pozor při posuzování. Měl by z toho vyplynout jednotnější postup,“ zmiňuje mluvčí NSZ Petr Malý. Minimálně při prodeji obecních nemovitostí se politikům zřejmě uleví. „V tomto směru se vychází vstříc argumentu, že nelze posuzovat jenom samotnou cenu,“ potvrzuje Malý.

Ani tak se ale komunální politici nebudou moci spoléhat, že beztrestně prodají komukoli cokoli za jakoukoli cenu. Pokud bude při prodeji rozhodovat i něco jiného než cena, musí to být jasné předem.

Zatím jsou policisté a žalobci před politiky ve výhodě. Pokud někoho obviní a jeho vina se nakonec neprokáže, nemusí se bát žádných důsledků. Do budoucna by se to ale mohlo změnit. Usiluje o to minimálně Gazdík, který má dlouholetou zkušenost z komunální politiky. Ve sněmovně prosazuje návrh, kterým by žalobce a policisty vystavil hrozbě finančního postihu při špatném postupu. Odvolává se přitom například na kauzu nynější eurokomisařky Věry Jourové (ANO), která nakonec za nezákonnou vazbu a poškození dobrého jména vysoudila na státu téměř tři miliony.

Princip Gazdíkova návrhu? „V případě, že způsobíte škodu neúmyslným zaviněním, musíte za to být potrestán do výše čtyř platů. V případě, že ji způsobíte úmyslně, tak v plné výši. Je to jednoduchý paragraf, který platí v soukromé sféře. A nevím, proč by státní správa, samospráva, policisté, státní zástupci a soudy měli být výjimkou,“ tvrdí.