Případ Kramný, sestry z Rumburku, a další. To jsou všechno případy údajně nekvalitně vypracovaných znaleckých posudků, kvůli čemuž některým znalců hrozí „opletačky“ se zákonem. Změnu by měl přinést nový zákon, znalci totiž fungují na základě padesát let starého. Jeho nápravu si ale vláda nechala až na poslední chvíli a nyní hrozí, že návrh nového sněmovna nestihne projednat.

„Obecně můžeme říci, že nová úprava přináší svými opatřeními celkové zkvalitnění výkonu znalecké profese,“ uvedl pro server Echo24 Jakub Říman z ministerstva spravedlnosti, které připravilo nový návrh zákona o znalcích. Jestli ale ke zlepšení situace kolem znalců a znaleckých posudků dojde, není vůbec jisté.

Resort ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (za ANO) si totiž zmíněný návrh zákona nechal na poslední chvíli – vládě jej předložil v druhé půlce ledna a sněmovna jeho projednávání v prvním čtení přerušila na začátku března. Právě to v souvislosti s návrhem zákona vyčítá opozice současné vládní koalici nejvíce. Ministerstvo totiž slibovalo zákon předložit už před dvěma lety, pak termín neustále odsouvalo.

„Pro ministerstvo to asi nebyla očividně priorita. Věnovalo se jiným věcem a to téma znaleckých posudků podcenila,“ uvedl pro server Echo24 poslanec Martin Plíšek (TOP 09). Ten už před rokem přišel s vlastní novelou zákona o znalcích, která by se dle jeho slov mohla stát nakonec pro poslance přijatelnější. „Prosazoval jsem, aby novela byla projednávána souběžně s vládním návrhem, aby se poslanci mohli rozhodnout, jestli se bude projednávat úplně nový zákon, nebo novela, která odstraní nedostatky v tom starém,“ dodal Plíšek, podle kterého je prakticky vyloučeno, aby se v řádných lhůtách stihl vládní návrh projednat.

Vyšší požadavky i odměny

Nový zákon z pera ministra spravedlnosti i Plíškův poslanecký návrh by přitom měly především zatočit se špatnými znalci. „V první řadě se jedná o širší možnosti přezkoumávání znaleckých posudků jak po formální, tak po věcné stránce a také o posílení výkonu dohledu. Dohled nad výkonem znalecké činnosti by po účinnosti nové právní úpravy měl být efektivnější,“ popsal zásadní změny ve vládním návrhu Říman.

Nově by se zakotvila povinnost orgánů vykonávajících dohled nejméně jednou za pět let provést u každého znalce, znalecké kanceláře a znaleckého ústavu kontrolu tří náhodně vybraných znaleckých posudků. Dále se zavádí elektronické znalecké deníky, které zjednoduší činnost znalcům, ale i orgánům veřejné moci při zadávání znaleckých posudků a orgánům státní správy při výkonu dohledové činnosti.

Vládní návrh se do jisté míry shoduje s tím Plíškovým. „Já jsem chtěl zavést tzv. vstupní zkoušky pro znalce, možnost přezkoušet jejich znalosti v průběhu jejich činnosti a v případě vážných pochybení a porušení zákona jsem chtěl zavést možnost zrušit výkon znalecké činnosti. Také jsem tam chtěl zakotvit celoživotní vzdělávání znalců. Tady v této oblasti se ten vládní návrh potkává, je podobný,“ uvedl Plíšek.

Pokud se ale na jedné straně na znalce přenáší nové požadavky, mělo by se to dle Plíška odrazit i v činnosti soudů, aby jejich agendu a dohled nad nimi stíhaly. „Vedle toho, pokud samozřejmě se zvýší ty povinnosti, jako je vstupní zkouška, možnost přezkoušet znalosti znalce a možnost pozastavit mu oprávnění, tak by se mu měly zvýšit i odměny za znaleckou činnost,“ dodává Plíšek.

Se zvýšením odměn návrh ministerstva spravedlnosti počítá. Zatímco dnes se odměny pohybují mezi 150 a 300 korunami za hodinu, v budoucnu by měli být znalci ohodnoceny 300 až 550 korunami za hodinu. „Odměna může být v mimořádných případech i zvýšena,“ dodává Říman.

Průšvihy soudních znalců

V poslední době se přitom množí případy nekvalitních nebo dokonce „na míru“ napsaných znaleckých posudků. Soudní znalce Radka Matlacha a Igora Farkaše obvinila před týdnem policie z křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, který měli vypracovat pro obhajobu Petra Kramného. Ten byl odsouzen za vraždu ženy a dcery na dovolené v Egyptě.

Matlach má navíc problém i v kauze bývalé zdravotní sestry Věry Marešové. Spolu s kolegou Jiřím Závodským v posudku uvedl, že Marešová vraždila v nemocnici v Rumburku pacienty draslíkem. Další znalci ale jejich posudek vyvrátili a Marešová byla osvobozena. Závěry o podání draslíku označili znalci za diletantskou interpretaci a způsob provedení pitvy nazvali nezájmem nebo lajdáctvím. Letos v únoru kvůli posudku v této kauze soud Matlacha i Závodského vyškrtl ze seznamu znalců.

Známého psychiatra a soudního znalce Karla Hynka zase čekají nepříjemné opletačky kvůli jeho posudkům. Plzeňský krajský soudce Jan Špeta podal státnímu zastupitelství podnět pro porušení zákona o znalcích a tlumočnících. Podle jeho slov Hynek několikrát vypracoval znalecký posudek na pacienta, aniž by ho vůbec viděl.

Policie obvinila i soudního znalce v trestní kauze nehody lobbisty Romana Janouška z toho, že schválně předložil hrubě zkreslený posudek.

Ještě z roku 2014 je znám případ soudního znalce Miloslava Myslíka, který vypracoval posudek ve prospěch obžaloby muže obviněného z vraždy své ženy. Po čase vyšlo najevo, že Myslík zároveň zhotovil posudek i pro obhajobu, v němž vinu obviněného zpochybnil. Myslík kvůli tomu čelil soudu, ten ho ale zprostil pozdější obžaloby za zneužití pravomoci a to díky posudkům jeho kolegů.

O machinacích se znaleckými posudky hovořil v rozhovoru pro Aktuálně.cz i předseda TOP 09 Miroslav Kalousek v souvislosti s prodejem firem ministra financí Andreje Babiše. „Jeden z nejstarších daňových fíglů je posudek soudního znalce. Toho znalce nestanovil žádný soud, toho si Andrej Babiš vybral z registru znalců. Pak ho nějak motivoval a ten mu ten posudek napsal,“ řekl v rozhovoru Kalousek.