Na Kajmanských ostrovech žije něco přes 58 tisíc lidí. To znamená, že jejich obyvatelstvo by ani nezaplnilo velký fotbalový stadion, jako je třeba barcelonský Camp Nou nebo londýnský Wembley. Přesto má toto britské zámořské území v orgánech světové fotbalové federace FIFA stejnou váhu jako Německo nebo Brazílie.

Pro malé země a ostrůvky je FIFA ojedinělou platformou, kde si mohou užít velké chvíle vlastní důležitosti. Rozpor mezi jejich mocí ve světovém fotbalu a mizivým globálním významem se pokusil vyjádřit Mark Whitehouse z americké agentury Bloomberg. Na jednu misku vah položil sílu hlasu každého z 24 členů výkonného výboru FIFA, na druhou dal podíl této země na světovém HDP. Mezi nadhodnocenými zeměmi zvítězilo Tahiti s velkým náskokem před Paraguayí a ostrovním státem Trinidad a Tobago. Naopak na špici podceněných členů výboru se umístily Turecko, Jižní Korea a Španělsko.

Právě díky zemím, jako jsou Kajmanské ostrovy, mohl být prezidentem FIFA na konci května popáté zvolen Sepp Blatter. Přestože pár dní předtím šokovala fotbalový svět zpráva o hromadném zatýkání a obvinění jeho kolegů z korupce, devětasedmdesátiletý Švýcar dobře věděl, že se může spolehnout na své věrné. Jeho následná rezignace, která způsobila o to větší překvapení, vyvolala naděje, že se FIFA opravdu začíná měnit. Tady je ale na místě zdrženlivost.

Nemělo by se zapomínat, na čem stála Blatterova sedmnáctiletá vláda nad světovým fotbalem. Vždycky si dobře uvědomoval, jakou sílu mají fotbaloví trpaslíci, a uměl si je náležitě hýčkat. Například právě Kajmanské ostrovy dostaly od roku 2008 od fotbalové federace 2,2 milionu dolarů na vybudování dvou fotbalových stadionů a nového sídla místního svazu. Bez ohledu na to, že kvůli poloslané vodě a bažinatému terénu se tam nedá vypěstovat normální trávník. Zatím tak došlo jen na budovu pro funkcionáře, hřiště se bude muset udělat s umělým povrchem.

Příznačné je, že právě takové země, jako jsou Kajmanské ostrovy, respektive jejich fotbaloví delegáti, vykazují nadprůměrnou tendenci k nelegálnímu obohacování. Z desítky zemí, jejichž hospodářský význam nejvíce pokulhává ve srovnání s jejich vlivem ve vedení FIFA, je šest na chvostu v žebříčku indexu vnímání korupce organizace Transparency International a stejný počet z nich má své funkcionáře namočené v současném skandálu.

Mezi obviněnými je i bývalý prezident kajmanské fotbalové asociace a donedávna šéf regionálního fotbalového svazu pro Severní, Střední Ameriku a Karibik (CONCACAF) Jeffrey Webb. Dříve se těšil pověsti reformátora, bojovníka proti korupci a počítalo se s ním jako s možným nástupcem Blattera. Teď je podezřelý z přijímání úplatků v řádu milionů dolarů od marketingových firem, které obchodovaly s vysílacími a sponzorskými právy.

Americká justice uhodila i na Webbova předchůdce v čele CONCACAF, bývalého viceprezidenta FIFA z Trinidadu Jacka Warnera. Ten před čtyřmi lety složil funkci kvůli tomu, že ho vyšetřovala etická komise federace. Žádný trest ale nepadl. Poté, co byl Warner obviněn, na sebe upozornil kuriózním trapasem, když natočil video, na němž chtěl poukázat na útlak Spojených států proti FIFA. Citoval přitom falešnou zprávu ze satirického webu The Onion, podle níž fotbalová federace pod tíhou skandálu zoufale vyhlásila okamžité uspořádání mistrovství světa v USA. Warner později snímek z internetu stáhl, ale ten původní se mezitím rozšířil na YouTube a udělal z autora dokonalého osla.

Bafuňáři jako Webb nebo Warner budou možná vydáni do Spojených států (protože neprozíravě použili k transakcím se svými přivýdělky americké banky) a stráví pár let ve federálním vězení. Jejich trest ale nevyřeší hlavní problém FIFA, který je zakódovaný v rovnovážnosti všech členských zemí. Šlo by s tím něco udělat? Nejspíš ne, protože jakoukoli degradaci svého hlasu by si musely dotyčné státy samy odsouhlasit. A pobouření Evropané nemohou moc křičet, jinak jim trpaslíci sníží počet účastníků na světovém šampionátu.

Možná se ale věci ve fotbale opravdu daly do pohybu směrem k lepšímu. Dejme tomu naději. A pokud nás budoucí vývoj usvědčí z naivity, pak asi opravdu nezbude než spoléhat na amerického četníka. V USA, kde fotbal nepatří mezi nejoblíbenější sporty, a tím pádem to není tolik citlivé politikum jako jinde, nemají proč se s fotbalovými vykuky nějak párat. To už si snad uvědomují i chamtiví trpaslíci.