Nový prezident USA Donald Trump chce politiku zadržování Teheránu. To by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro vztahy mezi Íránem a Ruskem. S novou vládou v Bílém domě se nově míchají také karty na jevišti světové politiky. A náhle se vytahuje do popředí i starý obraz nepřítele. Americký prezident obviňuje Íránce nejen z toho, že jsou hlavním sponzorem mezinárodního terorismu, nýbrž i kořeny všeho zla na Blízkém východě, píše Deutsche Welle (DW).

S tím souhlasí nejen Izrael a Saúdská Arábie. Také Turecko je přesvědčeno, že Trump uvažuje správně a že Írán má mimo jiné vinu na syrské občanské válce, na vzestupu teroristického uskupení Islámský stát (IS) v Iráku anebo na pokračujícím odporu povstaleckého hnutí Hutíů v Jemenu.

Donald Trump chce politiku zadržování Íránu. K tomu by mohl na svou stranu získat také Rusko, nejdůležitějšího regionálního partnera Teheránu. Podle zprávy listu Wall Street Journal (WSJ) americká vláda hledá způsoby, jak stopnout vojenskou a diplomatickou spolupráci mezi Moskvou a Teheránem - s cílem ukončit konflikt v Sýrii a posílit boj proti teroristické milici IS. To není zcestné, míní Ali Váz. "Pohled do minulosti ukazuje, že Rusko ve svých jednáních s USA hraje stále znovu s íránskou kartou. Expert na Írán z International Crisis Group ve Washingtonu vysvětluje v rozhovoru pro Deutsche Welle: "Írán a Rusko nejsou strategickým spojencem. Jejich partnerství je založeno na taktických úvahách - například v Sýrii."

Teherán a Moskva tak podporují syrský režim Bašára Asada z různých důvodů, zdůrazňuje Váz. "Pro Írán je důležité, aby Asad zůstal u moci a Sýrie se nerozdělila. Pro Peršany je totiž Asad důležitým spojencem v arabském světě. Rusko je naopak připraveno jednat a dohodnout se na kompromisu," říká expert na Írán.

Nicméně, zlepšení ve vztazích mezi Ruskem a USA nezávisí příliš na Sýrii. "Ještě větší roli hrají Ukrajina, anexe Krymského poloostrova a sankce proti Rusku," zdůrazňuje Váz. "Pro prezidenta Trumpa nebude snadné vyjít Rusku vstříc," dodává.

V Íránu sledují tento vývoj s obavami. Íránské velvyslanectví v Moskvě se snaží posílit vztahy s Ruskem. V polovině února oznámila íránská tisková agentura Mehr, s odvoláním na íránského ambasadora v Moskvě, návštěvu ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina v Teheránu. Měl se tam setkat s íránským ministrem obrany Hosejnem Dehkánem. Krátce na to Rogozin cestu odřekl. Údajně z "technických důvodů". Podle ruského deníku Kommersant bylo ale příčinou zveřejnění informací o Rogozinově cestě íránskou stranou. Obě strany měly prodiskutovat "velmi citlivé otázky" včetně toho, proč chtějí íránští partneři nakupovat letadla v západních zemích, uvedl list.

Konzervativci v Teheránu vytýkají reformní vládě Hasana Rúháního, že po úspěšném dosažení jaderné dohody zanedbává vztahy s Ruskem. "Vztahy mezi Ruskem a Íránem se v posledních letech výrazně zlepšily. Existuje dokonce i vojenská a zpravodajská spolupráce. To však nesmí Írán ohrozit," vysvětluje v rozhovoru pro DW Šoaíb Bahmín, politolog z Teheránu. "Lepší vztahy s Ruskem jsou pro Donalda Trump velkou výzvou. Ani demokraté, ani republikáni nemají zájem o zlepšení vztahů s Moskvou. Pro americkou armádu a výzvědné služby zůstává Rusko stále nepřítelem číslo jedna."

Také Ali Váz vidí jen obtížně možnost, jak by mohl Donald Trump oslabit taktickou alianci mezi Moskvou a Teheránem. Nicméně poukazuje na společné zájmy Washingtonu a Teheránu v regionu. V boji proti IS v Iráku nebo ve snaze o zajištění větší bezpečnosti v Afghánistánu. "Írán by měl navrhnout komplexní politiku v přístupu k novému americkému prezidentovi. Měl by, stejně jako Rusko, ozřejmit své priority a být ochoten vyjednávat se Spojenými státy vyjednávat,“ doporučuje Váz.