Slováci vysvětlují cizincům ‚slniečkárov a bratislavskú kaviareň‘

Slováci vysvětlují cizincům ‚slniečkárov a bratislavskú kaviareň‘

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Své sluníčkáře a intelektuály z kaváren řeší také Slováci. Konkrétně tedy „bratislavskú kaviareň“ a „slniečkarov“. Blog serveru The Slovak Spectator, který vychází v angličtině, vydal text s názvem „Slniečkars from all Slovakia, unite!“ (Sluníčkáři z celého Slovenska, spojte se!). Seznamuje v něm anglicky hovořící čtenáře s jinde dost nepochopitelným pojmem sluníčkář.

V českém prostředí se používá pojem sluníčkář jako hanlivé označení pro poněkud naivního člověka, který podporuje multikulturalismus a usiluje o vstřícnější přístup k běžencům. S oblibou jej používá český prezident Miloš Zeman, který sluníčkáře zařazuje mezi své odpůrce.

„Užíváním negativní konotace slovo rychle dobylo online média. Sluníčkáři se připojili k takzvané pražské kavárně (intelektuálové a umělci, kteří se setkávají a diskutují o různých otázkách v kavárnách),“ napsal autor blogu.

Restaurace v historické části Bratislavy - FOTO: Shutterstock

Stejný význam nabyl „slniečkar“ také na Slovensku. Lidi, kteří by byli ochotní přijmout na Slovensku více běženců, kritizoval například neúspěšný kandidát na slovenského prezidenta Radoslav Procházka. Nazval je na svém blogu jako bratislavskou kavárnu nebo bratislavskou pivnici.

Blog zároveň připomněl nedávný text amerického listu The New York Times, podle kterého kavárenská kultura v Bratislavě doslova vzkvétá. Článek zmiňuje, že takový trend reflektuje kvalitu života a náladu ve společnosti. „To je jeden z důvodů, proč je komunisté (a jejich současní následovníci v přestrojení) tak nenávidí. Jsou plné sluníčkářů,“ dodal.

Sluníčkář je specificky český termín, který se od roku 2013 začal používat v kontextu evropské uprchlické krize. Jeho původ má souvislost s únosem dvou Češek v pákistánském Balúčistánu a následnými uštěpačnými články o Antonii Chrástecké a Haně Humpálové jako o „sluníčkových holkách“.

, bp

28. srpna 2016