Česko začalo v tichosti splácet pokutu ve výši 810 milionů, kterou má „na triku“ kvůli špatnému kontrolování přesunů a registrací zvířat. České ministerstvo zemědělství se proti ní sice snaží stále bránit žalobou, tu jí ale už jednou Evropská komise zamítla. Ačkoliv spor česká strana vidí jako nedořešený, splácet začít musela. Do unijního rozpočtu poslala už skoro 256 milionů. Na vině jsou přitom s největší pravděpodobností i firmy z holdingu Agrofert, který ještě donedávna vlastnil Andrej Babiš (ANO).

„Zatím byla zaplacena částka 9 827 523,74 euro,“ potvrdila pro server Echo24 Vladimíra Nováková ze Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF). V přepočtu se jedná přibližně o 265 milionů korun, tedy třetinu z celkové částky 810 milionů, kterou musí Česko zaplatit. Rozložit celou částku na tři splátky dovolila Evropská komise (EK) na žádost SZIF. Pokutu bude Česko doplácet ještě v následujících letech. „Splátky probíhají od roku 2016, následovat bude letošní rok a rok 2018. Splátka za letošní rok proběhne v srpnu,“ dodala Nováková.

Evropský audit Česku například vytkl, že inspektoři České plemenářské inspekce nekontrolovali, zda mají zemědělci aktualizovaný stájový registr prasat, skotu, ovcí a koz, nebo zda včas hlásili přesuny zvířat. Za chybu auditoři označili například i to, že zvířata na sobě neměla ušní známky. K nedodržování dotačních pravidel podle komise došlo mezi roky 2010 a 2013. Za správné kontrolování zvířat je přitom zodpovědné ministerstvo financí.

Chyby dělaly i Babišovy firmy

SZIF i ministerstvo zemědělství ale dlouhodobě tají, jaké zemědělské podniky bruselští úředníci navštívili a kde nepořádek odhalili. Jedná se o tajemství a Češi se to nedozví až do konce soudu. Do rozsudku nesmí být seznam kontrolovaných podniků zveřejněn. Existuje ale podezření, že na seznamu figurují i firmy z holdingu Agrofert, který ještě donedávna patřil předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi. Na začátku letošního roku ho převedl do svěřenských fondů, které spravuje například i jeho partnerka Monika.

Na otázku, které firmy se podle evropské kontroly dopustily chyby při čerpání přímých plateb, odpověděla Nováková, že „se jednalo o plošnou korekci výdajů, nikoli podle pochybení jednotlivých příjemců dotace“. To, jestli by alespoň mohla potvrdit či vyvrátit, zda mezi firmami byly některé firmy z koncernu Agrofert, nechala úplně bez odpovědi.

K dispozici jsou ale údaje o ploše, na níž šest „problémových“ firem hospodaří, a proto existuje velká pravděpodobnost, že jeden z podniků patří do holdingu Agrofert, v podezření je Zemědělská společnost Luže na Vysočině. Na přímý dotaz, zda se jedná o firmu spadající pod holding Agrofert, to nevyloučil ani ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Já to vyloučit nemohu. Ale jestli chcete být opravdu korektní, tak je to napříč zemědělských spektrem,“ řekl pro server Echo24 Jurečka.

„Já když jsem se ptal, tak je to tak, že je to napříč zemědělskými podniky i z hlediska velikosti. Já jsem se nikdy nedoptával na to, kolik tam bylo případně pozdních hlášení nebo pochybení v označení ušními známkami u podniku Agrofert. Na to jsem se nikdy nevyptával,“ dodal.

Příliš tvrdý Brusel

Jeho resort přitom dlouhodobě opakuje, že seznam „provinilých“ firem je irelevantní. „Komise konstatovala systémové porušení spočívající v nastavení kontrol, tzn. stejná zjištění by nastala u kteréhokoliv žadatele. Závěry auditu nepoukazují na pochybení konkrétního žadatele, tímto ani částka sankce nemá vazbu na komisí zkontrolované zemědělské podniky, nýbrž na systémové nastavení, tzn. celkový objem vyplacených plateb,“ uvedla serveru Echo24 tisková mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Ministerstvo zemědělství kvůli celé záležitosti podalo žalobu, komise ale české argumenty už v prosinci minulého roku odmítla. V únoru je Česko předložilo znovu a teď čeká na konečné rozhodnutí. „Evropská komise nám nevyčítá jen pozdní hlášení, které, musíme přiznat na rovinu, tam bylo. Ale proč my to rozporujeme, je to, že upozorňujeme na přílišnou tvrdost v případě ušních známek. Když má chovatel zvíře na pastvině, kde jsou keře a podobně, tak se může stát, že ztratí obě známky,“ dodal.

Nyní nově hrozí Česku další pokuta a opět je spojená s hnutím ANO a holdingem Agrofert. Tentokrát se ale nejedná o žádné systémové porušení, ale o střet zájmů. Předpisy podle Evropské komise porušil Jaroslav Faltýnek (ANO). Ten totiž zároveň seděl v předsednictvu Agrofertu, zároveň v dozorčí radě fondu. Riziko manipulací se týkalo částky jeden a půl miliardy korun, kterou v letech 2014 a 2015 inkasoval holding Agrofert. Česko by mohlo na korekcích vracet 22 milionů.