Celý projev Miloše Zemana:

Vážený pane předsedo, vážení kolegové, dámy a pánové,
jako vyjádření úcty k předsedovi této konference budu hovořit rusky. Omlouvám se, ve skutečnosti mluvím jenom česky s nějakým ruským přízvukem, ale to nic. Co je tématem mého vystoupení? Bude to, zdá se, kontrapozice k tomu, co bylo řečeno předchozím vystoupením. A protože jsem na této konferenci už po osmé a jsem součástí inventáře této konference, dovolím si několik provokativních poznámek, které možná nezapadají do převládajícího mínění.
Chtěl bych podtrhnout, že už po osmé mluvíme o dialogu civilizací a dodnes jsme se neshodli na tom, co je vlastně civilizace. V některých případech chápeme civilizaci jako převládající prvek světa a tak dále. V abstraktu svého projevu jsem si dovolil jeden vtip, řekl jsem, že můžeme vést dialog s lidmi, kteří mají rádi různá jídla, můžeme také diskutovat s vegetariány. Ale nemůžeme vést diskusi s kanibaly, protože pro kanibaly jsme my sami jejich jídlem. A tento rozdíl, na jedné straně vegetariáni a na druhé straně kanibalové, se v některých případech nevejde do rámců naší diskuse, a to je ta hlavní chyba. A já navrhuji pojem anticivilizace, a možná, že je to konkrétní analogie s antihmotou ve fyzice.
Anticivilizace je civilizace, která se snaží o zničení jiných civilizací. Takovou civilizaci jsme už měli několikrát v dějinách. Připomenu vám příklad z minulého století, příklad nacismu, který se nejprve snažil zničit Židy, potom Slovany a postupně další a další.
Byly dvě knihy, které ovlivnily naše hodnocení civilizací. Naivní utopie Francise Fukuyamy, který hovořil o konci dějin a o posledních člověku a tak dále. Všichni jsme se radovali, že liberalismus, nebo možná neoliberalismus, bude vládnout po celém světě. A druhá kniha byla velmi cynická kniha Samuela Huntingtona, která nesla jméno Střet civilizací. Ukázalo se, že Huntington měl pravdu, protože my nyní máme co do činění, neřekl bych se střetem civilizací, ale se střetem mezi civilizacemi a jednou, novou anticivilizací. Ve srovnání s nacismem tato civilizace nevychází z národa, ale z náboženství. Je to anticivilizace tak zvaného Islámského státu.
Nyní jsem dočetl jednu knihu od jednoho německého novináře, Deset dní v Islámském státu, a tam jeden z vůdců Islámského státu mluví o tom, že je nutné zabíjet nevěřící. A jestli bude třeba, zabijeme 100 milionů lidí, 200 milionů lidí, 300 milionů lidí. To je větší počet obětí než těch, které zabili nacisté. Jistě, že můžete říct, že je to šílenství, ale pokud jste si přečetli Mein Kampf Adolfa Hitlera, tak ten také chápali jako úplné šílenství a ono se skoro vyplnilo. To znamená, že šílenství, které je základem této anticivilizace se může ukázat jako nebezpečné. Bývalý český ministr školství profesor Piťha dokonce mluví v jednom ze svých projevů o náboženství života a náboženství smrti.
Moji drazí přátelé, řekl jsem, že budu mít provokující poznámky, a zdá se, že jsem tento úkol splnil. To znamená, že navrhuji, abychom zařadili do našich budoucích konferencí nejenom chápání dialogu mezi civilizacemi, ale také důkladnou a přesnou analýzu anticivilizace. Chtěl bych připomenout, že tak zvaný Islámský stát před několika lety měl vliv jenom na šest zemí, a to v tak zvaných failed countries. Nyní už ovlivňuje třicet pět států. To je něco jako sociální rakovina, a tato rakovina má svoje metastázy. Radujeme se z toho, že v Iráku nebo v Sýrii Islámský stát ztrácí několik městeček, ale zapomínáme na to, že například v Afghánistánu vzniká nový Islámský stát pod vedením Tálibánu. A moje otázka je, jaký je rozdíl mezi Tálibánem, Al-Káidou, Islámským státem, Boko Haram a dalšími teroristickými organizacemi?
To znamená, že je možné vést dialog s těmi, kteří mají rádi různá jídla, ale není možné diskutovat s nacismem, není možné vést diskusi s Islámským státem, není možné diskutovat s těmi, kdo chtějí jako sociální rakovina zničit existující civilizace. Jestliže budeme v našich diskusích zavírat oči a říkat, že všichni jsou mírumilovní a chtějí spolupracovat, tak to bude až příliš nebezpečné. Protože anticivilizace se ničí zbraněmi, a ne dialogem.
Děkuji vám za pozornost.