Poslední americký výrobce kontroverzních kazetových bomb (cluster bombs) zastavuje jejich výrobu. Mezinárodní lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) doufá, že by se tím Spojené státy mohly přiblížit k mezinárodní konvenci, která tyto zbraně zakazuje, a nakonec k ní přistoupit.

O ukončení produkce kazetových bomb CBU-105 informoval magazín Foreign Policy (FP), jemuž Matthew Colpitts, mluvčí společnosti Textron Systems, řekl, že důvodem jsou potíže s odbytem. K rozhodnutí zásadně přispěl i postoj Bílého domu, který se ocitl pod tlakem kvůli Saúdské Arábii, která svrhává kazetové bomby do oblastí s civilisty ve válce v Jemenu.

Další dodávky CBU-105 svému saúdskoarabskému spojenci zakázal Washington pod mezinárodním tlakem už letos v květnu. Situaci obyvatel v už tak zbídačeném Jemenu ještě zhoršila vojenská operace, kterou v této zemi vede koalice vedená Saúdy v zástupné válce (tzv. proxy válka) s Íránem. Saúdové berou při vzdušných útocích setrvale jen malý ohled na civilisty. Podle monitoru zveřejněného HRW a dalšími organizacemi bylo loni kazetovými bombami ve větě usmrceno nebo zmrzačeno 417 lidí, z nich 104 v Jemenu.

Úmluvu o zákazu kazetové munice, jež byla uzavřena 30. května 2008 v irském Dublinu, ratifikovalo již 117 států (vstoupila v platnost 1. srpna 2010). Zavázaly se tím, příslušné bomby nebudou vůbec vlastnit, případně jen v takovém minimálním množství, které by sloužilo k výzkumu a výcviku, nikoli k útočným účelům. Mezi státy, které se k úmluvě nepřipojily, jsou USA, Rusko, Čína, Indie, Izrael, Brazílie nebo už zmíněná Saúdská Arábie. Například německý Bundeswehr zničil své poslední kazetové bomby koncem roku 2015.

Kazetové bomby jsou pro civilisty velmi zákeřnou zbraní. Obsahují submunici, jež zasáhne relativně velké území. Bomby byly původně vyvinuty proti vojenským zařízením nebo pancéřovým svazům a kolonám vozidel ve stádiu jejich nástupu ofenzívy. Nevybuchlá submunice páchá škody i mnoho let po svém svržení.

Pro důkaz není ani z centra Evropy nutné chodit daleko. Například letouny NATO shodily v oblasti Balkánu na území Kosova a Srbska oficiálně 1392 kazetových bomb, jež podle Mezinárodního Červeného kříže zabily desítky lidí ještě dlouhé roky po skončení konfliktu.

USA reagovaly na hlasitou kritiku kazetové munice tím, že v její stále modernější technologii usilují o minimalizaci civilních ztrát. Dále výrazně snížily objem jejího exportu. Dle legislativy 2009 může být vyvážena jen minuce s poruchovostí do jednoho procenta. Zákona též jasně určuje, že pumy lze nasadit jen proti „jasně definovaným vojenským cílům“ a tam, „kde se nevyskytují civilisté“.

To se ale například v Jemenu neděje. V nynějším konfliktu, který je na okraji zájmu světa, zahynulo podle odhadů kolem 10 tisíc lidí a na tři miliony jich byly vyhnány z domovů

Bomba typu CBU-105 (senzor-fuzed weapon), jíž vyrábí Textron Systems, se skládá z deseti kanystrů BLU-108, z nichž každý  obsahuje čtyři submunice se zaměřovačem. Společnost uvedla, že zastavení výroby CBU-105 se zčásti projeví v rušení pracovních míst. Textron Systems zaměstnává po celém světě zhruba 35 tisíc lidí, loni měla společnost obrat 13,4 miliardy dolarů. Do jejího leteckého obranného sektoru patří Beechcraft, Bell Helicopter, Cessna a Hawker.