Dluh Čechů loni stoupl o 151 miliard na 1,96 bilionu Kč

Dluh Čechů loni stoupl o 151 miliard na 1,96 bilionu Kč

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Celkový dluh Čechů ke konci roku 2016 činil 1,96 bilionu korun a meziročně tak vzrostl o 151 miliard. Objem dluhu z nově poskytnutých úvěrů loni dosáhl rekordních 549 miliard korun. Největší problémy se splácením dluhů mají lidé do 24 let. Údaje v úterý zveřejnily Bankovní a Nebankovního registr klientských informací.

Objem dluhu z nově poskytnutých úvěrů se proti předešlému roku zvýšil o 16 procent a poprvé tak překonal hranici půl bilionu korun. Nejvíce si lidé půjčovali ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Nový dlouhodobý dluh dosáhl poprvé 100 miliard korun za čtvrtletí (meziročně o 27 procent více), zatímco nový krátkodobý dluh činil v posledním kvartále 51,5 miliardy.

„Zvýšení objemu nového dluhu v posledním čtvrtletí souvisí hlavně s očekávanou změnou úrokových sazeb hypotečních úvěrů. Lidé již počítali s tím, že banky a finanční instituce promítnou do úrokových sazeb hypoték vyšší náklady související se změnou zákona o spotřebitelském úvěru. Tuto změnu přitom banky a finanční instituce avizovaly dopředu, proto se spotřebitelé snažili historicky nejnižších sazeb využít do poslední chvíle,“ uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.

Takzvaný ohrožený dluh, u něhož nebyly zaplaceny minimálně tři po sobě jdoucí měsíční splátky, se meziročně snížil o devět procent na 43,9 miliardy korun. Objem dlouhodobého ohroženého dluhu se snížil o 14 procent na 14,3 miliardy korun, zatímco objem krátkodobého ohroženého dluhu klesl o sedm procent na 29,7 miliardy. Objem ohroženého dlouhodobého i krátkodobého dluhu se přitom snížil ve všech kategoriích s výjimkou mladých lidí do 24 let věku.

Mladí lidé tvoří dlouhodobě nejrizikovější skupinu klientů bank a finančních institucí. Na pět procent mladých lidí do 24 let s dlouhodobým dluhem a 16 procent mladých s krátkodobým dluhem své úvěry nesplácí minimálně tři měsíce v řadě, nebo jim byl úvěr takzvaně zesplatněn. To znamená, že věřitel požaduje kvůli špatné platební morálce vrácení celého dluhu i s úroky.

Počet klientů s dlouhodobým dluhem se ke konci roku 2016 meziročně zvýšil o 7000 na 1,12 milionu, zatímco počet klientů s krátkodobým dluhem se snížil o 20 000 na 2,43 milionu. Jednu z forem krátkodobého dluhu tak měla čtvrtina lidí mladších než 25 let a dokonce třetina všech lidí mezi 25 a 54 lety. Půl milionu lidí přitom mělo současně nějakou formu krátkodobého i dlouhodobého dluhu. Celkový počet lidí s dluhem tak činil 3,05 milionu, o 13 000 méně než na konci 2015.

Průměrná částka na klienta s dlouhodobým dluhem se meziročně zvýšila o 104 000 na 1,39 milionu, zatímco průměrná částka na klienta s krátkodobým dluhem stoupla zvýšila o 12 000 na 168 000 korun. Počet smluv s dlouhodobým dluhem se zvýšil o 24 000 na 1,35 milionu smluv, zatímco u krátkodobého dluhu nastal pokles o 119 000 na 4,46 milionu smluv. Na jednoho klienta s dlouhodobým dluhem tak průměrně připadaly 1,2 smlouvy a na klienta s krátkodobým dluhem 1,8 smlouvy.

,

7. března 2017