Ústavní žalobu na prezidenta by podle místopředsedy Senátu za klub Starostů Jiřího Šestáka podepsaly dvě třetiny senátorů, pokud by Miloš Zeman neodvolal Andreje Babiše z vlády do tohoto pátku. Babišovým odvoláním ale důvod pro žalobu kvůli hrubému porušení ústavního pořádku pominul, uvedl ve čtvrtek Šesták na svém webu.

„Po domluvě ve vedení Senátu se ústavní žaloba podávat nebude. Senát svým aktivním přístupem v průběhu květnové vládní krize jednoznačně naplnil roli, kterou mu dává ústava,“ uvedl Šesták.

Text žaloby byl podle něj připraven a ve středu pod ní byla jména 27 senátorek a senátorů, tedy třetiny členů horní komory. „Zhruba další třetina byla připravena dokument podepsat, pokud by prezident Zeman ministra Babiše neodvolal do tohoto pátku,“ sdělil Šesták.

Senátory k přípravě žaloby přimělo Zemanovo „záměrné oddalování a neústavní podmiňování jednoduchého úkonu“, kterým je podpis odvolání člena vlády. Šesták připomněl Zemanovy výklady ústavy nebo odkazování se na koaliční smlouvu. Prezident dal přednost předvolební kampani v Libereckém kraji, týdenní cestě do Číny a „kouřové cloně v podobě udělení milosti pro mnohonásobného kriminálníka“, poukázal Šesták na propuštění Jiřího Kajínka, který byl odsouzen za dvojnásobnou nájemnou vraždu a po 23 letech vězení prezidentem omilostněn.

Návrh ústavní žaloby může předložit nejméně jedna třetina senátorů, podle nichž se prezident dopustil velezrady nebo hrubého porušení ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Podání žaloby by pak musely potvrdit nejméně tři pětiny všech poslanců, tedy aspoň 120 členů dolní komory.