Minulý pátek prezident Miloš Zeman ohlásil, že bude znovu kandidovat na Hrad. Hned poté avizoval, že neplánuje žádnou kampaň a že se nezúčastní ani předvolebních debat. Podle odborníků je to nejlepší řešení, které mohla současná hlavu státu udělat. Matadoři voleb jsou totiž vždy v debatách v nevýhodnější pozici. Zemanovi ale nestačí jen sedět a čekat, nadcházející prezidentské volby totiž budou relativně krátké, ale velmi intenzivní.

„Miloš Zeman to má promyšlené a sází na to, že je to pro něj výhodnější. Obecně v politickém marketingu jsou kandidáti mezi sebou srovnáváni a to nahrává spíše nováčkům, matadorovi to vždy spíš ubližuje. Veřejnost má totiž spíše tendenci pomáhat tomu novému,“ uvedl pro server Echo24 politolog a odborník na politický marketing Jan Kubáček. Taková praxe je podle něj běžná i v zahraničí, kde platí pravidlo, že se na konkurenci obecně nemá v kampani upozorňovat. 

Zeman minulý čtvrtek před svými příznivci na Pražském hradě oznámil svoji kandidaturu na post prezidenta, druhý den to poté oficiálně oznámil veřejnosti. Hned poté avizoval, že neplánuje žádnou kampaň. „Pan prezident nechce takto postupovat, nechce vyvíjet nějakou kampaň. Tohle bude věc protikandidátů,“ uvedl v pořadu DVTV tiskový mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Zeman neplánuje ani billboardy, ani předvolební spoty, ale ani účast v předvolebních debatách s protikandidáty.

Podobně jako Klaus

Podle odborníků je ale neúčast v debatách s kandidáty to nejlepší, co může udělat. „Tím, že by s protikandidáty debatoval, by jim jen dával prostor se na jeho úkor zviditelnit. Takto může využít své exkluzivity,“ komentoval rozhodnutí politolog Miloš Gregor. Prezident si tím, že se vyhne přímým střetům s ostatními uchazeči o pozici hlavy státu, zachová podle politologa auru důvěryhodnosti, které se díky svému úřadu mezi mnoha lidmi těší.

„Připomeňme si, že podobné dilema řešil Václav Klaus, ačkoliv to bylo v nepřímé volbě. Ale dělal vše pro to, aby se vyhnul diskuzi s Janem Švejnarem,“ vysvětlil Kubáček a připomněl tak druhou kandidaturu Václava Klause, při níž o křeslo bojoval tenkrát ještě v nepřímé volbě se česko-americkým ekonomem Janem Švejnarem. Klaus se v té době také odmítl zúčastnit některých debat se svým protikandidátem.

Klaus tenkrát argumentoval tím, že pro něj nejsou důležití občané, ale 281 poslanců a senátorů, kteří prezidenta volí. Zeman a jeho mluvčí teď naopak hovoří o tom, že pro současného prezidenta jsou podstatní občané, kteří ho budou volit, nikoliv jeho protikandidáti.

Jako rozumné hodnotí Zemanovo rozhodnutí také Jiří Weigl, který byl vedoucím kanceláře prezidenta v době, kdy na Hradě seděl právě Klaus. „Jeho osobní historii, zásluhy, postoje, to všechno veřejnost dobře zná, není závislá na předvolebních debatách, jako u jeho soupeřů,“ uvedl pro server Echo24 Weigl. Připomněl ale, že přímá volba má svá specifika oproti volby nepřímé, a proto je Zemanovo rozhodnutí obtížné hodnotit. 

Debaty jako estrádní duel

Podle politologa Stanislava Balíka takový postup nemůže Zemanovi v žádném případ přitížit. „Myslím, že mu to uškodit nemůže, když s tím bude on a jeho okolí šikovně pracovat,“ uvedl serveru Echo24 Balík. Souslovím šikovně pracovat Balík myslí to, že Zeman musí své rozhodnutí prezentovat ve smyslu „nechci rozdělovat společnost zbytečnou kampaní a zbytečnými útoky“. „Jestli to pomůže, to nevím, ale přinejhorším to neublíží, což by účast v debatě ublížit mohla,“ dodal Balík, podle kterého by tím navíc současný prezident ze sebe tak trochu sňal onu prezidentskou auru, když by sestoupil z výšin mezi ostatní.

Za velmi promyšlené rozhodnuté to označil také Kubáček. „Myslím, že je to lišácké rozhodnutí. Není to žádná intuitivní úvaha. Myslím, že to velmi dobře zvažoval a že si je vědom toho, že druhé kolo je otevřené, pokud se najde nějaká těžká váha,“ dodal Kubáček. Podle něj bude přitom prezidentská volba krátká, velmi intenzivní a náročná. Na konci října totiž proběhnout volby do sněmovny a na Zemanovi poté ještě bude jmenovat nového premiéra a vládu.

V tu chvíli podle Kubáčka začne teprve ten pravý boj o prezidentské křeslo. „To samozřejmě bude i vhodná tematika pro jeho konkurenty a bude to atraktivní i pro voliče,“ uvedl Kubáček. Právě až po volbách do Poslanecké sněmovny tak můžeme očekávat, že bude známa kompletní sestava uchazečů o prezidentský post. 

Jiří Weigl si ale navíc myslí, že o budoucím prezidentovi by neměla rozhodovat jeho schopnost předvést se před televizními kamerami. „Osobně mi není sympatická představa prezidentské volby jako estrádního duelu. Hlava státu má mít jiné kvality než schopnost verbálně porážet soupeře v přímém přenosu na televizní obrazovce. Do této vrcholné funkce republiky mají člověka kvalifikovat jeho život a dosavadní zásluhy o stát, nikoliv televizní debaty. Věřím, že voliči to jsou schopni posoudit,“ doplnil.

Politolog Petr Just v souvislosti se slibem nevést kampaň upozornil na prezidentovy výjezdy do krajů a debaty s obyvateli. „Tady jsme samozřejmě někde na hraně mezi tím, zda to už považujeme za kampaň, nebo jestli to je výkon jeho prezidentské funkce,“ řekl Just. Se svými výjezdy přitom Zeman nehodlá skončit. Jak uvedl jeho mluvčí Ovčáček, prezident na tento rok plánuje další tour po regionech.

Zemanovi se ve volbách postaví například Michal Horáček a aktivista Marek Hilšer či podnikatel Igor Sládek. Další kandidáti dosud svou účast ve volbách oficiálně nepotvrdili. Mluví se například o končícím šéfovi Akademie věd Jiřím Drahošovi, ministrovi obrany Martinu Stropnickém (ANO) nebo bývalém velvyslanci v USA a Rusku Petru Kolářovi.