Pozoruhodného výroku se dopustil šéf finanční správy Martin Janeček. Myslí si, že každá firma je podezřelá a měla by se kontrolovat. Vyplynulo to z jeho slov v pondělním pořadu Reportéři ČT. Ten se zaměřil na tvrdý a mnohdy nespravedlivý postup finanční správy, která likviduje některé podnikatele pomocí zajišťovacích příkazů. Po výroku Janeček chtěl myšlenku blíže vysvětlit ale více se zamotával a nesouvisle popisoval něco jiného. O zajišťovacích příkazech vydaných na nevinné podnikatele rozsáhlé informuje server Echo24 ZDE.

Reportáž v pořadu ČT se zabývá poškozením podnikatele Jaromíra Kryštofa. Na jeho firmu vydali finanční úředníci zajišťovací příkaz bez jediného předchozího upozornění nebo kontroly. Za pár minut tak přišel o svou firmu, kterou budoval 20 let, protože finanční správa nabyla podezření, že funguje jako tzv. bílý kůň.

Reportéři navštívili šéfa Generálního finančního ředitelství Martina Janečka a položili mu otázku, zda si je finanční správa stoprocentně jistá, že všechny firmy jsou nastrčené a že majitelé jsou bílí koně. „Tak, každá firma může být zneužitá jako bílý kůň,“ pronesl Janeček.

Následné další vyjádření v pořadu Reportéři ČT (v čase 5:41), kde obhajoval tvrdý, mnohdy likvidační postup, bylo dost nesrozumitelné. „Vždycky je to o té ekonomice, co ten dotyčný ztrácí a co získává. To, že první, jakoby první zkušenosti naše byly s tím, že se jedná doopravdy o, v uvozovkách jednohlavá eseróčka usídlená na office housu, které si někdo pořídil za 35 000 a udělal na tom ránu za desítky milionů, tak takhle to samozřejmě začalo. Ale tohleto je v podstatě byznys, který když nese, tak jakoby to je povaha praní špinavých peněz, že když to bude dávat dostatečnej výnos, tak tímhletím způsobem, tímhletím způsobem, můžete těmto podvodům zneužít i nějakou řekněme na první pohled fungující firmu,“ řekl ne příliš srozumitelně šéf finanční správy Martin Janeček.

Podnikatel Jaromír Kryštof se ale začal soudně bránit a po dvou letech získal rozsudek Nejvyššího správního soudu, že zajišťovací příkazy, které firma obdržela, jsou neplatné a jsou vráceny zpět finančnímu úřadu.

„To, že tenhle rozsudek, takovýhle výrok tam je, to je bohužel riziko. Tam je otázka, do jaké míry tam doopravdy někdo pochybil nebo nepochybil, nebo z jakého titulu to vzniklo,“ obhajoval kroky finanční správy Janeček.

Finanční správa ale hodlá podle reportáže využívat dále plošné používání zajišťovacích příkazů i proti těm, kteří nejsou z daňového úniku usvědčeni. Stačí prý jen podezření finančních úředníků. „My jsme připraveni odborně polemizovat o těch konkrétních rozsudcích, kde se domníváme, že jsme měli pravdu, byť prostě ta kauza v tu chvíli, tak to rozhodování o tom zajišťováku je víceméně definitivní. Je potřeba se odborně bavit na tom, o našem pohledu a dávat zpětnou vazbu soudcům Nejvyššího správního soudu tímhletím. Protože jako i soudci Nejvyššího správního soudu mají své rozšířené senáty, ve kterých se prostě ten názor nějakým způsobem tříbí,“ řekl Janeček v pořadu

S tím nesouhlasí jeden z soudců Nejvyššího správního soudu. „Já bych doporučil daňové správě prostě přesněji přemýšlet a volit ty metody, které jsou adekvátní situaci,“ řekl v reportáži soudce Karel Šimka.

Podle oficiálních statistik finanční správy se rozmáhá využívání zajišťovacích příkazů. V roce 2010 se jednalo o pouze sto vydaných příkazů ročně. V loňském roce jich ale finanční správa vydala na 2927.