Zpřísnění postihu za porušení zákazu vstupu do lesa v době honitby by mohlo vypadnout z chystané novely zákona o myslivosti z dílny ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Proti sporné pasáži, která by zavedla až 30tisícové pokuty, se postavili zemědělci, lesníci i část veřejnosti. I nadále však podle kritiků chystaná úprava neřeší až privilegované postavení myslivců, oproti kterým mají vlastníci pozemků omezené pravomoci. Vláda se normou měla původně zabývat v září, to se ale kvůli velkému množství připomínek nestihlo.

„Přísnější sankce za vstup na honební pozemky by měly vypadnout. Tuto informaci mám přímo z ministerstva zemědělství. Samozřejmě to vítáme, spokojeni ale nejsme s dalšími věcmi, které jsou v novele obsaženy. Neřeší se vztahy mezi jednotlivými subjekty a nedochází k jejich narovnání tak, jak se čekalo,“ řekl deníku Echo24.cz soukromý zemědělec a člen Rady Asociace soukromého zemědělství Daniel Pitek, který je současně jedním z iniciátorů protestní petice Bez peněz do lesa nelez. Dosud ji podepsalo přes 42 tisíc lidí.

To, že z normy nakonec vypadne trojnásobné zpřísnění sankcí za porušení zákazu vstupu na honební pozemky, měl podle Pitka potvrdit v rámci pracovní skupiny náměstek ministra pro lesní hospodářství Patrik Mlynář. Ten však na dotazy deníku Echo24.cz nereagoval. Mluvčí resortu Markéta Ježková pouze uvedla, že zatím „případné úpravy znění novely zákona nelze předjímat“. Na možnou změnu upozornil deník E15.

Novela zákona, proti které se postavila část veřejnosti, lesníci i zemědělci, však obsahuje i další problematická místa. Podle Pitka neřeší privilegované postavení myslivců vůči ostatním obyvatelům či zájmovým skupinám. „Dnes fakticky vládnou velcí vlastníci honiteb a jejich uživatelé, tedy myslivci. Menší vlastníci pozemků, zemědělci a lesníci oproti nim mají málo prostoru i pravomocí, musí navíc nést náklady s myslivostí spojené včetně škody na majetku,“ doplnil.

Legislativní novinka také počítala s tím, že zákaz pohybovat se v honitbě by se mohl vydat na neomezeně dlouhou dobu. Pokuta za porušení by pak vzrostla trojnásobně – ze současných 10 na 30 tisíc korun. Rozhodnutí o znepřístupnění lesů by vydávala obec na základě žádosti myslivců na určité roční období, dny či hodiny v týdnu. Opatření by platilo okamžitě. Námitky proti němu by bylo možné vznést do měsíce.

Nyní mohou o zákaz vstupu do honitby myslivci zažádat v rámci správního řízení. Honitby u nás přitom s rozlohou o 6,8 milionech hektarů představují veškerou volnou krajinu, jde až 90 procent území Česka. Sporná novela přitom měla vztahy mezi nájemci honiteb (mysliveckými spolky) a malými vlastníky pozemků vyjasnit, podle odpůrců však jenom potvrdila výsostné postavení myslivců.

Klíčové problémy ministerstvo neřeší

Z politického spektra proti novele nejvíce brojí Strana zelených v čele s předsedou Matějem Stropnickým a senátorem Václavem Láskou, podle kterého chybí celková koncepce správy zvěře u nás. Možnost odstranit kritizovanou pasáž o znepřístupnění lesů i tak vítá. „Vzhledem k tomu, kolik vad v zákoně je, by to ale byla drobná změna. Je však nejvíce viditelná pro veřejnost,“ komentoval pro deník Echo24.cz senátor Láska.

Zvěř by podle senátora Lásky neměly spravovat soukromé spolky myslivců ale stát. „Převzal by tak zodpovědnost za národní bohatství. Také by se měla zmenšit minimální výměra honiteb. Znamenalo by to větší transparentnost i méně vlastníků pozemků, kteří by se tak mohli lépe domluvit,“ uvedl dále s dodatkem, že se jedná v tomto směru o klíčovou záležitost.

Honitba má činit podle platné legislativy minimálně 500 hektarů souvislých pozemků. Pozemky v Česku jsou ale mnohem menší, v jedné honitbě se tak sdružuje množství různých vlastníků. Ti to, ke které honitbě budou patřit, ale neovlivní, k některé jsou automaticky přiřazeni. Stejně tak se nemohou podílet na činnosti mysliveckých spolků. Myslivci však zmenšení honiteb odmítají, nemohli by se pak prý komplexně starat o zvěř.