Privatizace OKD

U soudu by měl být ten, kvůli komu stát přišel o většinu v OKD, vypověděl Sobotka

Privatizace OKD
U soudu by měl být ten, kvůli komu stát přišel o většinu v OKD, vypověděl Sobotka

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Premiéra Bohuslava Sobotku mrzí, že v trestní kauze privatizace OKD nestojí před soudem ten, kdo v roce 1996 rozhodl o tom, že stát přišel v důlní společnosti o majoritu. Souzeni by podle něj měli být také „ti, kdo z OKD po roce 2004 vytahali obrovské finanční prostředky“. Předseda vlády a někdejší ministr financí to dnes řekl novinářům při odchodu ze soudní síně, kde vypovídal jako svědek. Konkrétní jména uvést nechtěl, zmínil ale bývalou vládu Václava Klause.

Sobotka kvůli privatizaci státního podílu z roku 2004 dlouhodobě čelí kritice, výtky odmítá. Problém podle něj vznikl o osm let dříve. „Naprosto bez jakéhokoliv důvodu Fond národního majetku snížil podíl státu v OKD z více než 50 procent na 46 procent, a nic se nestalo. Stát přišel o majoritu, znehodnotil se ten minoritní podíl a nic se nestalo. Aspoň nevím o tom, že by se něco stalo,“ podotkl. „To bylo v roce 1996, to bylo na konci první Klausovy vlády,“ dodal. Viníky nechtěl konkretizovat s tím, že on „není ten, kdo by to měl řešit“.

Premiér Bohuslav Sobotka v OKD v dubnu 2015 - ilustrační foto: OKD

„Po roce 2004 odešlo z OKD obrovské množství finančních prostředků a myslím si, že tohle by se mělo řešit – že se vytáhly peníze ze společnosti, které teď samozřejmě v příštích letech mohou chybět na rekultivace a sanace,“ pokračoval.

Uvedl také, že stát prodal akcie těžební společnosti OKD za vyšší cenu, než uváděl posudek, a za vyšší cenu, než byly jiné nabídky nebo doporučení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Sobotka v době prodeje státního podniku zastával funkci ministra financí.

Sobotka řekl že nevěděl o tom, že by posudek nezahrnoval cenu za celý podnik. „Pokud to tak bylo, tak jsem o tom nevěděl,“ zdůraznil Sobotka. Znalec, na jehož základě vláda podíl v OKD prodala, ocenil cenu akcií a nezapočítal do ceny majetek dceřiných společností, kam spadaly například desetitisíce bytů. Premiér řekl, že jako ministr obdržel až závěrečný posudek a nedostal žádné upozornění, že by posudek k prodeji OKD měl nedostatky. „Neměl jsem důvod pochybovat o profesionální práci, kterou odvedl Fond národního majetku,“ řekl Sobotka.

V úvodu své výpovědi popisoval, jak se privatizace státního podniku chystala. K ceně prodeje uvedl, že na základě informací od ÚOHS měla být cena minimálně 3,5 miliardy korun. Pak se objevily nabídky od firmy Penta, které se podle Sobotky pohybovaly kolem tří až tří a půl miliardy korun. Podíl nakonec získala skupina Karbon Invest. „Žádné jiné nabídky nebyly,“ uvedl Sobotka.

Sobotka dále vypověděl, že vláda jednala o prodeji OKD exkluzivně se skupinou Karbon Invest. Důvodem bylo to, že chtěla zachovat sociální stabilitu v regionu, a tato jednání podle Sobotky preferovaly také odbory.

Privatizaci dolů vládě doporučila v listopadu 1997 privatizační komise. Doporučení se týkalo prodeje akcií Moravské uhelné společnosti, Sokolovské uhelné a Severočeských dolů, přičemž obdobný postup komise doporučila i v případě OKD. Ministrem financí v tehdejší Klausově menšinové vládě byl Ivan Pilip. Těžařské společnosti však prodaly až následující vlády, které vedla ČSSD.

Prodej akcií schválila v roce 2004 vláda Stanislava Grosse (ČSSD). Podle státního zástupce však byla tehdejší cena státního podílu nejméně 9,8 miliardy. Podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava, jimž Karbon Invest patřil, prodali OKD po dvou měsících investiční skupině RPG Industries vedené Zdeňkem Bakalou. Tehdejší prodejní cena firmy se podle různých zdrojů pohybovala od devíti do 12 miliard korun.

V trestní kauze čelí obžalobě znalec, který vypracoval posudek ohledně ceny státního podílu, a dále dva bývalí místopředsedové Fondu národního majetku, kteří měli privatizaci na starosti. Vinu popírají mimo jiné i s argumentem, že fond byl pouhým administrátorem privatizace a odpovědnost za cenu prodávaného státního podílu nesla ministerstva financí a průmyslu.

,

1. září 2017