Kybernetické útoky, terorismus a propaganda. To jsou bezpečnostní hrozby, které nutí vládu novelizovat zákony a zřizovat nové úřady a instituce. Už nyní jsou v plánu tři. Dva mají chránit Česko před kybernetickými útoky, přičemž jeden z nich bude dokonce oprávněný i k protiútoku na hackery. Třetí, Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, má už od ledna bojovat s dezinformacemi a propagandou.

Na chystané změny se snáší kritika jak od občanů, kteří se bojí, že stát bude moci kontrolovat každý jejich krok na internetu, tak od některých opozičních poslanců. Třeba Jana Černochová (ODS) vytkla vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) nesystémovost koncepce. Podle ní vláda postupně přichází s několika předlohami, které ale nejsou provázané. „Jste vláda Kosteleckých uzenin, postupujete salámovou metodou,“ uvedla Černochová. Premiér ji ale odvětil, že rozvíjení kybernetické bezpečnosti není chaos, ale organické rozrůstání.

S tím souhlasí také ministr obrany Martin Stropnický, který v rozhovoru pro DVTV varoval, že „kyberhrozby“ jsou reálné a asi jich bude přibývat. „Momentálně se tím zabývá každý seriózní stát,“ uvedl. Stropnický rovněž vyvrátil, že by na základě novely o Vojenském zpravodajství mohli armádní zpravodajci číst všechny komunikace na internetu i sms zprávy. „To je strašné zjednodušení. Pravidla budou přísně daná, nebude to tak, že se kdokoliv bude moct dívat do korespondence. Bylo by to stejně jako s odposlechem, že k tomu musí svolit soudce,“ dodal.

Ministr dále popsal, že Vojenské zpravodajství bude sledovat především „určité opakování nějaké zprávy, nějaké sousloví, něco, co neodpovídá běžným komunikačním formulacím“. „V žádném případě nepůjde o špiclování. Když ale chcete být chráněn, tak jsou určitá omezení v určitých případech v zájmu každého občana,“ řekl. Současně ale odmítl popsat, v čem by spočíval tzv. kybernetický protiútok. „Jsou věci, které se prostě nedají rozkrývat do detailů,“ uvedl.

Právě kontroverzní novelou zákona o Vojenském zpravodajství, díky níž má vzniknout tým expertů a hackerů, se mají poslanci už ve druhém čtení zabývat na své lednové schůzi. Jak výbor pro obranu, tak výbor bezpečnostní, na jejichž stanoviska se čekalo, totiž novelu podpořily, třebaže k ní připojily několik pozměňovacích návrhů.

Součástí vládní koncepce je i vznik Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. O jeho vybudování se podle názoru premiéra Sobotky má postarat Dušan Navrátil, dosavadní šéf Národního bezpečnostního úřad (NBÚ). Navrátil má proto své nynější křeslo přenechat Jiřímu Langovi, bývalému dlouholetému řediteli Bezpečnostní informační služby (BIS), a z nové pozice vládního koordinátora kybernetické bezpečnosti dohlížet na vznik úřadu se sídlem v Brně. Tuto myšlenku už podpořil i sněmovní výbor pro obranu, v pondělí se jí bude zabývat vláda.

Sobotka je přesvědčen, že je nominace Navrátila logická z toho důvodu, že se NBÚ za jeho ředitelování začal kybernetickou bezpečností zabývat a vybudoval kvůli tomu robustní strukturu. „Nejprve je ale třeba zajistit legislativní rámec vzniku úřadu,“ dodal premiér s tím, že o prvním šéfovi nového úřadu rozhodne asi až příští vláda. Změny, které Sobotka prosazuje, by totiž měly platit od konce ledna 2017 a nový úřad začít fungovat do konce příštího roku.

V kybernetickém centru, které má Česko chránit před hackerskými útoky a dalšími bezpečnostními incidenty, by v budoucnu mohlo pracovat 400 lidí. V jejich kompetenci bude po přesunutí z agendy NBÚ kybernetická bezpečnost, část problematiky ochrany utajovaných informací v oblasti informačních a komunikačních systémů, kryptografická ochrana či neveřejné služby v rámci družicového systému Galileo.

Třetí institucí, jejíž vznik je na rozdíl od dvou předchozích už jistý, je Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. To se má od 1. ledna 2017 v první řadě zabývat bojem proti terorismu, hybridním hrozbám i propagandě. Za úkol bude mít i přípravu modelu, jak by měla veřejnost získávat pravdivé informace čelící propagandě. Podle ministra vnitra Milana Chovance půjde o malý útvar o přibližně 20 lidech.