Sobotkova návštěva Japonska

Sobotku v Japonsku nadchl šinkansen. Rád by je viděl i v Česku

Sobotkova návštěva Japonska
Sobotku v Japonsku nadchl šinkansen. Rád by je viděl i v Česku

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je třetí den na návštěvě Japonska. Ve čtvrtek se přesunul z Tokia do Kjóta slavným rychlovlakem šinkansen, který trasu zvládne za dvě hodiny a 19 minut. Sobotka doufá, že něco podobného zažije i v České republice.

Bohuslav Sobotka na svém twitterovém účtu zveřejnil fotografie z japonského rychlovlaku a doplnil je slovy, že by „rád totéž zažil i v Česku“. V České republice se čím dál častěji mluví o plánech na vystavění vysokorychlostních železnic, zatím se však žádné nestavějí. Vlaky tak prozatím jezdí na vybraných úsecích železnic maximálně 160 km/h. Nejmodernější vlaky v ČR Pendolino tedy jezdí pouze 160 km/h, i když je jejich rychlost vyšší. Maximální rychlost, kterou může japonský šinkansen jet, přitom dosahuje 300 km/h. Vysokorychlostní železniční trať je obecně železniční trať konvenční konstrukce, jejíž traťová rychlost je 250 kilometrů za hodinu a vyšší.

„Šinkansen je pojem i v Evropě, a když člověk vidí, jak je v Asii běžné cestovat rychlovlaky, tak ho docela mrzí, že ve střední Evropě jsme takhle pozadu,“ řekl novinářům Sobotka během dnešní jízdy.

„Je zřejmé, že potřebujeme rychlé železniční spojení zejména mezi Prahou a Brnem, ale potřebujeme se také napojit na síť rychlé železnice v západní Evropě,“ uvedl dále předseda české vlády, podle něhož jsou v tomto ohledu na dobré cestě jednání s Německem. „Teď jsme hodně daleko z hlediska společného projektu rychlého železničního spojení mezi Drážďany a Prahou. Když se povede tenhle společný projekt s Němci a povede se nám posunout přípravu rychlého železničního spojení mezi Prahou s Brnem, tak doufám, že se jednou i Češi dočkají takového rychlého, tichého, pohodlného cestování vlakem a že výrazně zkrátíme čas cesty mezi našimi velkými městy – Prahou, Brnem, Ostravou,“ dodal.

Průkopníky vysokorychlostní železnice ve světě byli právě Japonci, kteří zprovoznili první trať pro své šinkanseny mezi Tokiem a Ósakou před více než půl stoletím, těsně před zahájením olympijských her v Tokiu. Zatímco první japonský šinkansen byl uveden do provozu 1. října 1964, v České republice doposud žádné rychlovlaky nejezdí.

V Evropě byla první vysokorychlostní železnice představena v roce 1981, kdy byla otevřena trať francouzského rychlovlaku TGV z Paříže do Lyonu.

Mezi hlavními výhodami rychlovlaků oproti letecké a automobilové dopravě se uvádějí nižší emise CO2, nižší zábor půdy pro stejnou přepravní kapacitu oproti automobilové dopravě, vyšší bezpečnost či nižší energetická spotřeba. K hlavním nevýhodám podle kritiků patří kupříkladu bariérový efekt v krajině, obecně vyšší cena jízdenky oproti jiným dopravám mimo letadla, někdy se uvádějí i chybějící noční vlakové spoje, neboť rychlovlaky většinou v noci nejezdí.

Premiér Bohuslav Sobotka zahájil státní návštěvu Japonska v úterý, kdy se setkal s ministerským předsedou Abem. Jednali spolu o obchodní spolupráci nebo o posílení česko-japonských vztahů. Ve středu Sobotka navštívil například Josai University v Tokiu, kde mu byl udělen čestný doktorát. Setkal se i s japonským korunním princem.

Ve čtvrtek se přesunul již zmiňovaným šinkansenem do Kjótu, kde se český premiér účastní podnikatelského semináře. S předsedou vlády odcestoval do Japonska i ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), jenž se ve středu setkal se studenty bohemistiky a ve čtvrtek navštívil chrám Sanjusangendo–1000 Buddhů v Kjótu.

, , drb