Ačkoliv podle policie cizinci s pracovním vízem z jiné země EU v České republice pracovat nemohou, tak zákon o zaměstnanosti z pera ministerstva práce a sociálních věcí nic takového nezakazuje. Na mezeru v české legislativě významně upozornil až případ společnosti rohlik.cz zakladatele Tomáše Čupra, kde policie ve čtvrtek zajistila 85 lidí a hrozí jim vyhoštění. Rohlik.cz se však brání a říká, že zákon neporušil a že Ukrajince zaměstnával legálně. 

Dávat práci cizincům s polskými vízy je podle mluvčí společnosti rohlik.cz Michaly Gregorové možné a legální na základě českého zákona o zaměstnanosti a Smlouvy o založení Evropského společenství.

Právě na základě této smlouvy Evropská unie podle společnosti rohlik.cz vydává víza, na které je v Polsku umožněno i pracovat. „Na základě zákona o zaměstnanosti § 98, písm. k) mohou cizinci zaměstnávaní v Polsku pracovat i u nás. Podobný případ řešil nedávno Evropský soudní dvůr a postavil se na stranu holandského podnikatele,“ uvedla pro Echo24 mluvčí společnosti Michala Gregorová.

O tom, že takové vízum, které cizince na území EU opravňuje pracovat, existuje, se zmiňuje i Asociace pracovních agentur. „Víza opravňují jejich držitele dle Evropské směrnice pobývat na území EU 2 roky, z toho 6 měsíců pracovat přímo v Polsku nebo 3 měsíce v jiné zemi EU,“ uvádí v tiskovém prohlášení prezident asociace Radovan Burkovič.

Ministerstva nemají v přístupu k zaměstnávání cizinců jasno

Důležitým argumentem firmy rohlik.cz je, že spolupracovala s polskou agenturou, která k ní na základě smlouvy o dílu posílala lidi na práci. Pokud by tak činila agentura česká, porušení zákona by v tomto případě bylo podle Burkoviče nezpochybnitelné.

Tento způsob zaměstnávání podle Burkoviče ukazuje na nesrovnalosti v legislativě a nemusí tedy nutně znamenat porušení zákona. Do kolize se zde totiž podle něj dostává odlišný výklad zákona. Zatímco ministerstvo práce a sociálních věcí podle Burkoviče i zakladatele firmy rohlik.cz Tomáše Čupra taková víza na základě zákona o zaměstnanosti respektuje, tak policie, která spadá pod ministerstvo vnitra na základě zákona o pobytu cizinců, nikoliv.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se však brání a říká, že v rozporu s ministerstvem vnitra nejedná. „Tuto problematiku řešíme z pohledu zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce a naše postupy jsou provázané,“ uvedl pro Echo24 mluvčí Petr Habáň. V případě společnosti rohlik.cz se podle něj jedná o situaci, kdy není na základě podmínek striktně vyžadováno povolení k zaměstnání, ale pouze povolení k pobytu.

To, že policie opravdu takový postup neuznává, již dříve pro Echo24 potvrdil mluvčí Tomáš Hulan. „Zaměstnávání cizinců na pracovní víza vydaná pro jinou zemi než ČR je v rozporu s platnými právními předpisy a v rozporu se zaměstnáváním cizinců,“ uvedl koncem minulého týdne Hulan.

Rohlik.cz spolupracoval s nelegální agenturou

Druhá možnost, kterou Burkovič považuje za pravděpodobnější, je to, že rohlik.cz spolupracoval s nelegální polskou agenturou.

„Pokud by to tak nebylo, očekával bych, že firma již ve čtvrtek odpoledne zveřejní tři zásadní dokumenty, které každá firma, která cizince zaměstnává legálně, musí mít. A těmi jsou kopie pracovního povolení, dohoda o dočasném přidělení agenturních zaměstnanců a pokyny k jednotlivým zaměstnancům,“ řekl pro Echo24 Burkovič s tím že se tak nestalo a firma má jen tzv. smlouvu o dílo, čímž se dopustila nelegálního zaměstnávání tzv. zastřeného agenturního zaměstnávání.

Vůči tomu se však společnost rohlik.cz ohrazuje s tím, že spolupracuje s důvěryhodnými polskými agenturami a že jejich zaměstnanci mají platné dokumenty a jsou přihlášeni na úřadě práce. „Z důvodu velkého mediálního tlaku agenturu zatím jmenovat nechceme. Nechceme nic tajit, ale v této fázi je to spíše strategická věc,“ dodala pro Echo24 Gregorová s tím, že vyjádření asociace je třeba vnímat s ohledem na konkurenční prostředí mezi českými a polskými agenturami.

Sněmovna chce tvrdší podmínky za porušování zákona

Problematice s tzv. zastřešeným agenturním zaměstnáváním se v pondělí věnoval i sněmovní sociální výbor, který navrhl, aby za nerespektování zákonných podmínek hrozila agenturám pokuta až 5 milionů korun. Změna má podle strůjce návrhu Václava Klučky (ČSSD) omezit zejména nedodržování zásady srovnatelných mzdových a pracovních podmínek dočasného přidělovaného zaměstnance a v konečném důsledku obcházení odvodů na sociální a zdravotní pojištění a záloh na daň z příjmu.