Současná vláda má ve svém repertoáru prosazených zákonů několik velmi kritizovaných, které podle opozice výrazně ohrožují občanskou svobodu. Tři z nich začínají platit právě od dnešního dne. Nejdiskutovanější je elektronická evidence tržeb (EET), kvůli které tisíce lidí ukončují podnikání.

Velice závažný je ale i zákon o prokazování původu majetku, díky kterému bude moci finanční správa po každém občanovi chtít vysvětlení, kde si na svůj majetek vydělal. Firmy by si zase měly dát pozor na zákon trestní odpovědnosti právnických osob. Ten obsahuje nejen problematickou pasáž o pomluvě, která může být zbraní proti médiím, ale také mnohem více trestných činů, za které firma nese odpovědnost.

Všechny tři zákony nejhlasitěji kritizovala opoziční TOP 09, která je dokonce zařadila na takzvaný seznam nesvobody. V něm jsou zákony, které podle strany omezují občanskou svobodu. „Dneškem se bohužel rozšiřuje nesvoboda pro podnikatele, poctivé daňové poplatníky i pro firmy. Stát by měl umět právo vymáhat adresně a neměl by obtěžovat většinu poctivých lidí a firem byrokratickou zátěží a kriminalizací,“ okomentoval začátek účinnosti třech zákonů poslanec Martin Plíšek (TOP 09).

Největší pozornost je věnována především EET, protože ta zasáhne každého podnikatele v pohostinství okamžitě. Kvůli evidovaní tržeb bylo potřeba nejen získat údaje z finanční správy, ale také zakoupit potřebné zařízení. Zákon ovlivní každodenní fungování hospod, restaurací či hotelů. Ministerstvo financí si od toho slibuje lepší výběr daní, řada podnikatelů se ale kvůli EET rozhodla skončit. Vadí jim mimo jiné to, že autor zákona ministr financí Andrej Babiš (ANO) živnostníky i podnikající v pohostinství opakovaně nazýval zloději. Během následujících dvou let ale dopadne evidence na každého, kdo přijímá platby v hotovosti nebo kartou.

Problematický je ale také zákon o prokazování původu majetku, který podle kritiků povede k udávání. Finanční správa bude moci nově kontrolovat, zda majetek občana odpovídá jeho příjmům. Pokud částka nebude sedět o více než pět milionů korun a původ majetku se neprokáže, mohou úřady nepřiznaný příjem dodatečně zdanit.

Vláda si od nové pravomoci slibuje odhalování nepřiznaných nebo zatajovaných příjmů poplatníků a také jejich následné zdanění. Za porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku bude hrozit podle předlohy až tříletý trest vězení místo nynějšího jednoho roku.

Zákon se přitom týká nejen firem, ale také fyzických osob a právě u nich podle právníků mohou nastat problémy. Zatímco u právnických osob je samozřejmostí, že vedou účetnictví, o fyzických osob se nepředpokládá, že si budou schraňovat všechny doklady tři roky zpětně. Finanční správa přitom bude čerpat informace nejen z veřejných registrů a v terénů, ale také od „podnětů“ veřejnosti. Právě to by mohlo vést k tomu, že se budou lidé udávat navzájem.

Trestání firem a náhubek pro média

Zvláště média výrazně kritizovala zákon o trestní odpovědnosti firem. V novele totiž zůstala problematická pasáž o pomluvě, která podle kritiků otevírá prostor k cenzuře a omezení svobody slova, zneužitelná by ale mohla být i v rámci konkurenčního boje. Část, která se týká odpovědnosti právnických osob za pomluvu, přidal do návrhu komunistický poslanec Zdeněk Ondráček, původní návrh s ní nepočítal.

Novela také přináší rozšíření výčtu trestných činů, kterých se může podnikatel či firma dopustit – například trestný čin neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku, šíření pohlavní nemoci či loupež. Podle kritiků se přitom jedná o takové činy, za které by měl nést odpovědnost jednotlivec nikoli právnická osoba.

Zákon má navíc další problematickou část, která firmám umožňuje se za určitých okolností zbavit trestní odpovědnosti. Ta by přitom podle některých mohla vést k zastavení stíhání v závažných případech, jako jsou například kauzy Metrostavu nebo Agrotecu ministra financí Andreje Babiše.