Dobřichovice, kde Pražané sobě od 80. let 19. století budovali letní vily, zaujímají významné místo v dějinách české architektury. Na protějším břehu od dobřichovické villegiatury stojí v centru zámek, jenž býval letní rezidencí velmistrů rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou. Zámek stejně jako vily měl těžký osud, naštěstí přežil a dočkal se i kvalitní rekonstrukce.

Centrum Dobřichovic vyvázlo z komunistické éry víceméně „jen“ s nákupním centrem, zatímco lokální development posledních let je mnohem pustošivější. Ačkoliv v dobřichovickém veřejném prostoru vzniklo několik velmi kvalitních realizací, nebrání to růstu „stavařských“ oblud, které z malebného městečka dělají průměrnou periferní obec. O to více je třeba vyzdvihnout realizace zdařilé.

Kromě dláždění od Romana Kouckého, které se povedlo zejména v ulici Krajníkova, k nim patří především škola od kanceláře Šafer Hájek architekti dokončená v roce 2014. Jedná se o přístavbu a rekonstrukci stávající budovy. Hlavní vstup do budovy byl umístěn z východní strany, tedy tam, kde bylo možné vytvořit dostatečně velký a bezpečný prostor pro shromažďování žáků. Nová přístavba je rozdělena na dvě hmoty.

První, třípodlažní část přímo navazuje na stávající budovu a půdorysně přibližně kopíruje bouranou nejstarší část školy. Druhá, dvoupodlažní část je tvořena souborem jednotlivých hmot učeben a kabinetů kolem široké středové chodby s odpočinkovými kouty. Obě části spojuje centrální středový prostor se schodištěm a polootevřeným prostorem multifunkční „knihovny“. Hmotově jsou obě části komplexu spojeny velkou střechou, která slučuje menší části kompozice v jeden celek a přináší silnější a razantnější měřítko. Vstupní část je dvojpodlažní a v úrovni mezi prvním patrem a suterénem jsou umístěny centrální šatny žáků. Učebny a kabinety jsou zorganizovány do podobných dvojpodlažních bloků, které se několikrát opakují.

Mezery mezi jednotlivými bloky přivádějí do vnitřních prostor školy denní světlo. Díky uspořádání do bloků má stavba menší měřítko a lépe navazuje na okolní rozptýlenou zástavbu. Jednotlivé bloky učeben jsou obloženy dřevěnými latěmi z červeného cedru, které by časem měla pokrývat popínavá zeleň. Poměrně strohá architektura má dostatek hravých prvků včetně základního kamene v podobě kostky lega zakomponovaného do vstupní haly.  Součástí realizace je také pěší zóna se zelení a půvabnou vodní kaskádou, na které se podílel architekt Jiří Špaček.