Měnová politika České národní banky (ČNB) by se měla normalizovat během jednoho až dvou let. V této době by mohla podle modelu centrální banky reálná úroková míra dosáhnout zhruba jednoho procenta, což při inflaci kolem dvou procent znamená úrokové sazby kolem tří procent. Na čtvrteční konferenci Vysoké školy finanční a správní to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

„Během jednoho dvou let bychom se mohli vrátit do jakéhosi normálního stavu, za který náš model považuje stav, kdy by přirozená reálná úroková míra měla být kolem jednoho procenta. Takže při inflaci dvě procenta by sazby měly být teoreticky kolem tří procent,“ uvedl dnes Rusnok.

Normalizaci měnových podmínek umožňuje podle něj růst inflace. V říjnu stoupla na 2,9 procenta. A k postupnému růstu inflace a ekonomickému oživení podle guvernéra přispělo oslabení koruny v předchozích letech.

Ekonom Komerční banky Viktor Zeisel upozornil, že jde po vyjádření viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla již o druhý podobný komentář z ČNBpo posledním měnovém zasedání na počátku listopadu. „Dnešní komentář jde trochu proti vyznění posledního zasedání, které bylo z našeho pohledu holubičí. Nicméně dnešní prohlášení podporuje naší hypotézu, že sazby se příští rok budou zvedat rychleji, než ukazuje výhled ČNB. Očekáváme čtvero zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu,“ uvedl.

ČNB na počátku listopadu podruhé po ukončení kurzového závazku zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Rusnok tehdy uvedl, že rada ČNB může opět zvýšit úrokové sazby na jakémkoliv dalším měnovém zasedání, pokud to bude vyžadovat situace.

K vývoji ekonomiky Rusnok uvedl, že ekonomika roste rychleji než její potenciál, což je podle něj náznak jistého přehřívání. „Náš hospodářský cyklus je ve fázi nejrychlejšího růstu, jsme nad potenciálem. Věříme, že stále existuje prostor, aby se takto pozitivní růst několik let udržel,“ uvedl guvernér. Rizikem je především vývoj v zahraničí, dodal.

Pozitivně Rusnok zhodnotil vývoj veřejného dluhu ČR, který by v roce 2019 měl klesnout v poměru k HDP na 30 procent. „To považuji za velmi dobré a velmi rozumné a vytváří to prostor pro manévrovací prostor vlády, pokud bude ekonomika konfrontována s nějakými šoky,“ uvedl. Naopak úroveň zadlužení v zemích eurozóny označil za nezdravý, protože v případě nepříznivého vývoje bude mít řada ekonomik problém. Navíc to omezuje schopnost Evropské centrální banky nastavovat měnovou politiku, dodal.