Senát schválil novelu ohledně pracovníků z EU. Česko se asi vyhne sankcím
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Úřad ombudsmanky dostane pravomoc sledovat, zda zahraniční pracovníci ze zemí Evropské unie nejsou v Česku diskriminováni kvůli cizí státní příslušnosti. Předpokládá to vládní novela antidiskriminačního zákona, kterou ve středu schválil Senát. Novela vychází z evropské směrnice. Evropská komise před týdnem oznámila, že se rozhodla kvůli jejím pozdnímu začlenění do českého právního řádu žalovat Česko u unijního soudu.
Směrnici měly členské státy promítnout do národní legislativy nejpozději v květnu minulého roku. Evropská komise navrhuje pro Česko denní postih zhruba 900 000 korun, dokud Česko pravidla plně nepřevezme. Úřad ministra pro legislativu a lidská práva Jana Chvojky (ČSSD) v reakci oznámil, že se Česko případným sankcím pravděpodobně vyhne.
„Věřím tomu, že komise dále postupovat nebude, když tento zákon schválíme,“ uvedl ve středu zpravodaj výboru pro lidská práva Jiří Čunek (KDU-ČSL). Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
Směrnice, z níž novela vychází, má zaručit cizincům z ostatních unijních zemí i jejich rodinným příslušníkům právo na rovný přístup k zaměstnání a k sociálním a daňovým výhodám. Stejné právo by měli mít Češi v ostatních státech unie. Cílem návrhu je zajistit všem občanům unie svobodu pohybu bez překážek, uvedl před senátory Chvojka.
Úřad veřejné ochránkyně práv bude muset kvůli novým pravomocím získat dalších sedm pracovníků. Budou se zabývat osvětovou, analytickou a výzkumnou činností i spoluprací s úřady v rámci unie. Náklady úřadu se podle předlohy zvýší asi o 4,5 milionu korun ročně.
Sněmovna při hlasováních o pozměňovacích návrzích jen posunula účinnost novely na leden příštího roku, když se původně předpokládala od loňského května s ohledem na požadavky EU. Ve Sněmovně norma ležela od předloňského prosince.
Přístup k pracovním místům bývá podle vlády omezován požadavkem na určitou státní příslušnost. Zaměstnavatelé například neuznávají předchozí odborné zkušenosti zahraničních pracovníků nebo kvalifikace získané v jiném členském státě, případně dávají nepřiměřené požadavky na znalost českého jazyka.
Pokud by prezident novelu vetoval, znamenalo by to, že by nebyla přijata. Vzhledem k říjnovým parlamentním volbám by ji totiž nynější Sněmovna už nestihla znovu posoudit.