Češi budou mít v polovině ledna podruhé příležitost zvolit si v přímé volbě svého prezidenta. Ti, kteří o kandidatuře uvažují, přitom musí předložit svou přihlášku k registraci ministerstvu vnitra jen do úterní 16. hodiny odpolední. Prozatím tak učinilo 12 uchazečů, zatímco před pěti lety jich bylo 20. Zrekapitulujte si, jak v lednu 2013 první přímá volba českého prezidenta probíhala, kteří kandidáti byli od začátku považováni za favority a kolik hlasů měl ještě půl roku před volbou podle průzkumů dostat pozdější vítěz Miloš Zeman.

Kandidátní listiny pro volby 2013 podalo 20 uchazečů, ale jen devět z nich splnilo podmínky k registraci, nebo jako Jan Toman svou kandidaturu nakonec nestáhli. K volbě byla po rozhodnutí Nejvyššího správního připuštěna Jana Bobošíková, Jiří Dienstbier, Jan Fischer, Taťana Fischerová, Vladimír Franz, Zuzana Roithová, Přemysl Sobotka, Karel Schwarzenberg a Miloš Zeman. Pouze Fischer a Franz byli kandidáti bez stranické příslušnost.

Většinu kandidátů nominovali ke kandidatuře na post prezidenta občané minimálně 50 tisíci podpisy. V případě Sobotky (ODS), Dienstbiera (ČSSD) a Schwarzenberga (TOP 09) byli tou navrhující stranou poslanci nebo senátoři.

Průzkumy se sekly

Průzkumy dlouho naznačovaly, že jasným favoritem pro postup do druhého kola bude Jan Fischer. Některé mu odhadovaly dokonce až 30 % hlasů. Zeman ale Fischerův náskok v průběhu podzimu stahoval, až ho podle průzkumu PPM FACTUM na přelomu prosince a ledna předstihl. To Schwarzenberg měl ještě v říjnu podle PPM FACTUM necelých 7 % hlasů.

Jen nepatrně se lišil průzkum MEDIANu z přelomu roku. Rovnocenní favorité Zeman a Fischer v něm disponovali 26,5 %, resp. 26 %, ale na třetím místě se překvapivě, na úkor Jiřího Dienstbiera, ocitl Schwarzenberg s 9,5 % hlasy. To Centrum pro výzkum veřejného mínění před Vánoci za favorita označilo Fischera (22,5 %), na druhém místě ponechalo Zemana (19, 5%) a na třetím Dienstbiera (13 %).

Týden před prvním kolem volby, tedy v poslední možný termín, kdy se smí zveřejňovat předvolební průzkumy, by podle PPM FACTUM do druhého kola s jasnou převahou postoupil z prvního místa Zeman (25,1 %) spolu s nestranickým Fischerem (20,1 %), jehož podpora ale od prosince klesala. Za touto vedoucí dvojicí následoval s odstupem Franz (11,4 %) a až pak Schwarzenberg (11,0 %).

Výsledky prvního kola byly překvapivé. Shodně s průzkumy jen několik týdnů před volbou vyhrál Zeman, který dostal 1,2 milionu hlasů, což představovalo 24,21 %. Na velmi těsném druhém místě se však se ziskem 23,40 % umístil Karel Schwarzenberg a teprve na místě třetím původní favorit voleb Jan Fischer (16,35 %).

Fischerovi uškodilo několik věcí. Bylo mu třeba vyčítáno dlouhodobé členství v KSČ, neprůhledné financování kampaně nebo publikum při jedné z debat v TV Prima, které bylo tvořeno placenými komparzisty. Navíc jako jediný z kandidátů nestihl do řádného termínu zaplatit svou kampaň. Na začátku kampaně sice Fischer těžil zejména z dobrého jména, které získal jako premiér v překlenovací úřednické vládě v letech 2009 – 2010, později se začal jevit jako necharismatický politik, na voliče působil jako byrokrat, který v debatách nedovedl konkurovat svým protivníkům. Jeho kampaň byla navíc podle kritiků málo kreativní a originální, zahájil ji zbytečně brzy a vynaložil na ni vysoké finanční prostředky.

Druhé kolo opět pro Zemana

Druhé kolo, které proběhlo o dva týdny později v termínu 25. – 26. 1. 2013, ovládl s 54,80 % hlasů, tedy 2 717 405 hlasů Miloš Zeman. Ten vsadil ve svém agresivní kampani na levicovost své politiky. Jeho hlavním heslem bylo potřít vládnoucí pravici a sesadit neoblíbenou vládu Petra Nečase. Jak ukázal průzkum veřejného mínění agentury STEM, Zeman svou rétorikou a politikou oslovoval tradičně voliče s nižším vzděláním, vyšším věkem a bydlištěm na vesnici.

Karlu Schwarzenbergovi uškodilo podle analytiků členství v tehdejší vládě Nečase, kde seděl jako ministr zahraničí, to, že v Česku dlouho nežil i netolerantnost voličů vůči jeho špatné výslovnosti a rakouské manželce. Schwarzenbergovi nepomohla ani masová kampaň na sociálních sítích mezi mladými voliči ani podpora, kterou mu vyjádřila některá, zejména tištěná, média.

Volební účast? Průměrná

Průzkumy naznačovaly, že voličský zájem o prezidentskou volbu bude výjimečný. Měsíc před volbami vykazoval průzkum agentury PPM FACTUM volební účast 65,4 %, týden před volbami dokonce 69,3 %. Podle průzkumu STEM z období října až prosince kolísala volební účast mezi 64 % až 68 %. Odhady společnosti MEDIAN byly ještě vyšší – průzkumy z listopadu a prosince avizovaly v prvním kole účast 71 %.

Odborníci a především média hledali důvody vyšší volební účasti v atraktivitě první přímé volby a také v novoroční amnestii Václava Klause, která občany utvrdila v tom, že na osobě prezidenta záleží.

Oproti předpokladům dosáhla volební účast v prvním kole 63,31 %, což je přibližně stejná hodnota jako ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 i 2010 a jen o 5 % vyšší než v roce 2002. V druhém kole byla účast ještě nižší – jen 59,11 %.