Odtajněné dokumenty z vyšetřování atentátu na prezidenta Johna Kennedyho potvrzují úpornou snahu tajných služeb zachytit už před osudným dnem kontakty budoucího vraha Lee Harveye Oswalda s komunisty. Vypovídají rovněž o amerických přípravách atentátu na kubánského vůdce Fidela Castra. Vyplývá to z prvních analýz spisů, jejichž odtajnění odsouhlasil ve čtvrtek prezident Donald Trump. Jednalo se o 2800 dokumentů z celkových 3810. Informují o tom americká média.

Podle listu The Washington Post se FBI s mimořádným úsilím snažila vystopovat podezřelé komunisty působící v USA. Některá svědectví agentů mapují diskuse uvnitř americké komunistické strany, které se po atentátu soustřeďují na úvahy o Oswaldově vině a dopadu vraždy na komunistické hnutí.

Mezi odtajněnými dokumenty je údaj o odměně, kterou kubánští exulanti v USA byli ochotni vyplatit za zabití havanských revolucionářů. Za smrt Fidela Castra to bylo 100 000 dolarů (dnes odpovídá hodnotě 800 000 dolarů, tedy 17,5 milionu korun), za zabití jeho bratra Raula a za smrt Ernesta Che Guevary, argentinského revolucionáře a Castrova ministra, po 20 000 dolarech.

Podle televize CNN odtajněné dokumenty potvrzují, že přípravy atentátu na Fidela Castra byly zahájeny už v prvních dnech Kennedyho úřadování v Bílém domě. Robert Kennedy, prezidentův bratr a ministr spravedlnosti, prý zjistil, že CIA nabídla přes prostředníka americkému gangsterovi Samu Giancanovi 150 000 dolarů za to, že najme Castrova vraha. Tajná služba měla prý zájem i na spolupráci s jinými gangstery, kteří měli Castra otrávit smrtící pilulkou.

Rozsáhlá zpráva amerického Kongresu, rovněž odtajněná, nicméně uvádí, že teorie o smrti Kennedyho jako odplatě za pokusy zabít Fidela Castra je nepravděpodobná.

Vietnamská stopa?

Zpravodajský server Politico poukazuje naopak na možnou vietnamskou stopu ve vyšetřování, kterou je prý zpráva bývalého šéfa CIA Richarda Helmse z roku 1975. Helms v odtajněné výpovědi tvrdí, že tehdejší prezident USA Lyndon Johnson spekuloval, že Kennedyho vražda byla odvetou za smrt jihokorejského diktátora Ngo Dinh Diema po puči z listopadu 1963, do něhož byla údajně CIA zapletena.

Politico rovněž vyzdvihuje pasáže z memoranda bývalého šéfa FBI Edgara Hoovera o Jacku Rubym, který Kennedyho vraha Oswalda zastřelil 24. listopadu 1963, dva dny po atentátu. Hoover označuje za neomluvitelné, že dallaská policie smrt Oswalda dopustila, přestože měla den staré varování o možném útoku. Šéf FBI rovněž upozorňuje na pověsti o tom, že Ruby měl vazby na chicagské podsvětí. Hoover se obával, že násilná smrt Oswalda zpochybní verzi o atentátu jako činu osamělého střelce.

Politico v odtajněných dokumentech našlo informaci, že Oswald dva měsíce před zabitím Kennedyho hovořil s agentem sovětské rozvědky KGB. Oswald mluvil telefonicky „lámanou ruštinou“ se sovětským konzulem v Mexiku Valerijem Kostikovem, který byl podle CIA důstojníkem KGB. CIA rovněž zachytila výrok kubánského špiona, který Oswalda znal. Měl prohlásit, že Oswald je „dobrý střelec“.

The Washington Post upozorňuje, že některé dokumenty očekávané s největším napětím odtajněny nebyly. Jedná se mimo jiné o zprávu šéfa rezidentury CIA v Dallasu Waltona Moorea z doby atentátu nebo o výpověď podnikatele Gordona McClendona, který hovořil s Jackem Rubym krátce předtím, než zastřelil Oswalda. Chybí i podrobnější informace o aktivitách kubánského exilu v USA.

Historici se zvlášť těšili na zprávy o Oswaldově šestidenní cestě do mexické metropole, kde se dva měsíce před atentátem setkal s Kubánci a Sověty. Žádné z takových svědectví – snad kromě telefonátu s Kostikovem – ale očividně odtajněno nebylo.

Další tajnosti

Podle úředníků z Bílého domu Trump neměl jinou možnost než nechat některé složky v režimu utajení kvůli obavám o národní bezpečnost. Tyto záznamy se nyní budou dalších šest měsíců zkoumat. Podle úředníků se Trump bude snažit přesvědčit federální úřady o tom, že záznamy by měly zůstat utajené i po tomto přezkumu pouze v těch nejvíce výjimečných případech.

Velká část dokumentů týkajících se atentátu již byla v minulosti zveřejněna, některé složky ale v režimu utajení zůstaly až do čtvrtka, kdy končila lhůta na jejich blokování. Texty byly nepřístupné po dobu 25 lety na základě zákona z roku 1992 s odůvodněním, že by jejich zveřejnění mohlo ohrozit národní bezpečnost USA. Složky zpřístupnila knihovna amerického Národního archivu.

Kennedy byl zastřelen 22. listopadu 1963 při návštěvě Dallasu. Podle oficiálního závěru vyšetřovatelů atentát spáchal Lee Harvey Oswald. Průzkum stanice History Channel k 50. výročí Kennedyho tragické smrti ale ukázal, že přes 70 procent Američanů nevěří tomu, že jednal sám. Celkem 74 procent dotazovaných navíc považuje Oswalda za obětního beránka, které posloužil k zakrytí „čehosi většího“.

Podle odborníků bude většina dokumentů pro běžného smrtelníka nesrozumitelná a zřejmě i pro historiky bude obtížné se v nich orientovat. Podle serveru Politico jsou nejspíš plné zakódovaných informací, nesrozumitelného žargonu a falešných jmen, některé jsou údajně cizojazyčné nebo se týkají lidí s atentátem nijak nespojených.

Nejvíc si historici a milovníci senzací slibují od dokumentů, které by se případně mohly vztahovat k období pozdního září 1963, kdy byl Kennedyho vrah Lee Harvey Oswald v Mexiku. Předpokládá se totiž, že mnoho doposud utajovaných spisů vytvořili agenti CIA, kteří tehdy Harveye v Mexiku sledovali. Marxista Harvey, který se neúspěšně pokoušel získat sovětské občanství, tam byl podle dosavadních informací ve spojení s agenty Moskvy nebo Havany. Není však jisté, zda právě tyto složky jsou zpřístupněny.