V Katalánsku se v neděli uskutečnilo referendum o nezávislosti autonomní oblasti na Španělsku, jehož výsledek zatím není k dispozici. Hlasování se uskutečnilo navzdory odporu centrální madridské vlády a provázelo ho násilí, když se španělské pořádkové síly střetly s Katalánci. Španělský premiér Mariano Rajoy prohlásil, že policie zakročila pevně a s klidem a že bylo zajištěno právo a referendum zmařeno. Katalánské vládní zdroje ale hovoří o více než 760 zraněných a tvrdí, že Madrid se bude zodpovídat před mezinárodním soudem. Násilnosti odsoudila řada zahraničních politiků.

Hlasování, které zakázal španělský ústavní soud, bránila španělská civilní garda i policie blokováním některých volebních místností a zabavováním hlasovacích uren a lístků. Naopak katalánští policisté projevovali zdrženlivost a lidé na mnoha místech nakonec mohli svůj hlas odevzdat. Mluvčí katalánské regionální vlády Jordi Turull řekl, že se hlasovalo v 96 procentech volebních středisek.

Španělské ministerstvo vnitra připustilo, že se podařilo uzavřít pouze 79 z více než 2300 volebních místností. Z toho téměř polovina byla v Barceloně, která se stala hlavním dějištěm tvrdých srážek policie s lidmi, kteří chtěli hlasovat. Policie podle svědků či záběrů zveřejněných na internetu použila obušky a gumovou munici, která je přitom v Katalánsku zvláštním zákonem zakázána. Policie tvrdí, že zatkla nejméně tři lidi, včetně jedné nezletilé osoby, a to za neuposlechnutí příkazu odejít a za napadení úřední osoby.

Na sociálních sítích Katalánci umístili množství fotografií a videí ukazujících lidi zakrvácené po policejním zákroku. K vidění byly i dramatické záběry, na kterých policisté rozbíjejí dveře volebních místností, ve kterých pak násilím členům volebních komisí odebírají voličské seznamy a urny s hlasovacími lístky.

Katalánský premiér Carles Puigdemont označil postup policie za "neoprávněný, nepřiměřený a bezohledný". Stejně jako mnoho dalších Katalánců, ani Puigdemont kvůli policejnímu zásahu nemohl hlasovat ve "své" volební místnosti v obci Sant Julia de Ramis, ale učinil tak v nedaleké vesnici. Počínání policie podle něj poskytlo světu "úděsný obraz Španělska".

Španělská vláda tvrdí, že prvotním úkolem policistů bylo zabavovat volební materiály, nikoli útočit na občany. "Byli jsme přinuceni k něčemu, co jsme nechtěli," řekl zástupce centrální vlády v Katalánsku Enric Millo.

Zájem o účast v referendu byl značný, v mnoha městech a vesnicích stáli lidé dlouhé fronty. Španělským bezpečnostním složkám se však částečně podařilo vyřadit z provozu systémy sčítání hlasů a odpojit mnohá hlasovací místa od internetu.

Některé z 2315 škol určených ke konání referenda obsadily už v sobotu dobrovolníci včetně celých rodin.

Skotská premiérka Nicole Sturgeonová ještě před ukončením referenda vyzvala Španělsko, aby "změnilo kurz" a nechalo lidi v klidu hlasovat. Belgický premiér Charles Michel vybídl k dialogu a odsoudil všechny formy násilí. Britský ministr zahraničí Boris Johnson vyjádřil znepokojení nad násilím v Katalánsku, ale dodal, že referendum bylo neústavní.

Postup španělské policie ve vysílání České televize kritizovali čeští europoslanci Pavel Svoboda (KDU-ČSL), Kateřina Konečná (KSČM) a Stanislav Polčák (STAN, zvolen za TOP 09). "Španělská vláda se střílí do vlastní nohy," řekl Svoboda. Podle něj se ukazuje, že problémy s demokracií nejsou jen v Maďarsku nebo v Polsku.

Události v Katalánsku odsoudil i bývalý prezident Václav Klaus, který považuje za nepřijatelné, "aby kterákoliv vláda zneužívala ozbrojené síly, násilí a represe k potlačení těch, kteří chtějí svobodně vyjádřit svůj názor". Klaus to uvedl ve společném tiskovém prohlášení se svými spolupracovníky a vyzval Evropskou komisi, aby násilnosti odsoudila.

Nepokoje v ulicích katalánských měst zasáhly i do světa sportu. Například dnešní utkání španělské fotbalové ligy mezi Barcelonou a Las Palmas se nakonec hrálo na uzavřeném stadionu bez diváků a katalánská fotbalová i basketbalová federace odložily všechny zápasy svých soutěží, které byly v plánu dnes odpoledne.