Ustavující schůze sněmovny

Bez místopředsedů nemůže Babiš vládnout. Neshoda by mohla zablokovat sněmovnu

Ustavující schůze sněmovny
Bez místopředsedů nemůže Babiš vládnout. Neshoda by mohla zablokovat sněmovnu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

V poslanecké sněmovně se může i bez organizovaných obstrukcí blokovat jmenování Andreje Babiše premiérem. V pondělí budou noví poslanci na ustavující schůzi volit vedení sněmovny. O budoucím šéfovi dolní komory je víceméně jasno. Radka Vondráčka z ANO hodlají podpořit poslanci SPD, Pirátů a KSČM. Ustavení dolní komory ale může zdržovat neshoda o počtu i jménech místopředsedů. Ti jsou pro fungování sněmovny klíčoví.

Kompletní ustavení sněmovny je pro jmenování šéfa hnutí ANO Babiše premiérem zásadní. „Dokud neskončí ustavující schůze Poslanecké sněmovny, současná vláda nemůže podat demisi a ani prezident nemůže jmenovat pana Babiše premiérem,“ uvedl pro Echo24 dosavadní místopředseda dolní komory a předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík.

Vyjednanou podporu pro funkci předsedy sněmovny má Vondráček z hnutí ANO od SPD. ANO na oplátku podpoří předsedu SPD Tomia Okamuru pro post místopředsedy. Pro Vondráčka budou v tajné volbě hlasovat i Piráti a komunisté. Předseda ODS Petr Fiala ve středu oznámil, že na předsedu dolní komory kandidovat nebude.

Zástupci ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN se ve středu ráno dohodli na společném postupu pod názvem demokratický blok. Ten dle jejich slov zastupuje 1,4 milionu voličů. Společně budou žádat dvě místa ve vedení sněmovny a předsednictví některých výborů.

Důležité tedy je, kolik místopředsedů bude nová sněmovna mít. Jejich počet je dán dohodou mezi poslaneckými kluby, ale k žádné doposud nedošlo. Sněmovna se přitom schází už v pondělí 20. listopadu.

„Jsme v neobvyklé situaci, kdy není vůbec jasné, kdo je vládní koalice a kdo opozice. Vyjasní se to právě při volbě předsedy sněmovny. Ukáže se, jestli tu existuje koalice ANO, KSČM, SPD a případně Pirátů či kohokoli jiného,“ dodal Gazdík.

Piráti navrhují Pikala, SPD Okamuru, komunisté Filipa a ČSSD Hamáčka

Fiala ve středu oznámil, že nebude nebude kandidovat na předsedu sněmovny. On a Vondráček byli doposud jedinými kandidáty. „Chápal jsem svou kandidaturu jako pojistku demokracie,“ uvedl Fiala. „Okamura, komunisté a bohužel i Piráti se dohodli vydat post předsedy do rukou hnutí ANO, považuji toto téma za uzavřené,“ dodal Fiala.

Ustavující schůze sněmovny není jen o volbě předsedy dolní komory, na kterém nemusí vždy panovat mezi stranami shoda. Tomu předchází řada kroků. Nejdříve musí všichni poslanci složit slib, poté se musí ustavit volební komise, aby se vůbec mohlo o složení vedení sněmovny hlasovat, a pak je třeba ustavit mandátový a imunitní výbor. Až poté se může začít hlasovat o předsedovi a místopředsedech. Na závěr se musí poslanci dohodnout, kolik bude výborů a kolik bude mít který výbor členů.

Parlamentní strany už avizovaly, koho si za sebe na post místopředsedy představují. Své lidi do čela sněmovny chtějí Piráti, SPD, komunisté i ČSSD a nově i demokratický blok ODS, KDU-ČSL, STAN a TOP 09.

„Na post místopředsedy sněmovny nominují Piráti poslance Vojtěch Pikala,“ uvedla pro Echo24 mluvčí Pirátů Karolína Sadílková. SPD navrhuje svého šéfa Tomia Okamuru, pro něhož vyjednala strana podporu od poslanců ANO výměnou za podporu Vondráčka. Komunisté do čela sněmovny chtějí končícího předsedu a v minulých volebních obdobích i místopředsedu dolní komory Vojtěcha Filipa.

ČSSD by v čele dolní komory měl zastupovat dosavadní předseda sněmovny Jan Hamáček. Toho podporuje i prezident Miloš Zeman. „Pan prezident vyjádřil očekávání, že se o post místopředsedy bude ucházet Jan Hamáček, což je i nominant poslaneckého klubu ČSSD,“ uvedl úřadující šéf strany Milan Chovanec v pondělí.

Jak dlouho může ustavení sněmovny trvat, nelze odhadnout. Po volbách v roce 2013 se sněmovna poprvé sešla 25. listopadu a už 27. listopadu dolní komora fungovala. V roce 2010 byla situace obdobná. Ale v roce 2006 to trvalo dokonce měsíc a půl.

15. listopadu 2017