V pondělí se na první ustavující schůzi sejdou nově zvolení poslanci. Dokud se nová Poslanecká sněmovna neustaví, nemůže vzniknout ani nová vláda. To přitom může trvat několik dnů, ale i týdnů. V rámci první schůze se totiž musí zvolit předseda a místopředsedové sněmovny, musí vzniknout mandátový a imunitní výbor i stanovit počty členů v dalších výborech. Na tom přitom nemusí být shoda.

Na programu bude v pondělí nejdříve složení poslaneckého slibu a vznik volební komise. Zásadní bude ale až následný krok, který je na první den naplánovaný, a to zřízení mandátového a imunitního výboru. Tento výbor by přitom mohl být klíčový, protože právě v něm se do určité míry rozhoduje vydávání poslanců k trestnímu stíhání. Nová sněmovna přitom bude s největší pravděpodobností hlasovat o vydání šéfa hnutí ANO Andreje Babiše a jeho stranického kolegy Jaroslava Faltýnka kvůli stíhání v kauze Čapí hnízdo.

Na výboru přitom zatím není shoda. Hnutí ANO by totiž rádo snížilo počet jejich členů, čímž by mohlo výbor ovládnout a také z něj „vyšachovat“ strany s nižším počtem mandátů. Více čtěte ZDE. Ve středu by se poté měl volit předseda sněmovny, kterým se s největší pravděpodobností stane nominant hnutí ANO Radek Vondráček. Toho slíbili podpořit komunisti, Piráti i SPD Tomia Okamury. Vondráček tak bude mít dostatek hlasů. Ve čtvrtek by pak v ideálním případě mohla proběhnout volba místopředsedů.

Než toto všechno skončí, nemůže prezident Miloš Zeman jmenovat Babiše premiérem. ,,Dokud tato první schůze neskončí, nemůže stará vláda podat demisi. Toto vyplývá z ústavy, nikoliv z jednacího řádu sněmovny. V článku 73, odstavci 2 se píše, že vláda podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny,“ řekla serveru Echo24 poslankyně Miroslava Němcová.

Ustavující schůze může trvat několik dnů, ale také několik týdnů. Po volbách v roce 2013 se sněmovna poprvé sešla 25. listopadu a už 27. listopadu dolní komora fungovala. V roce 2010 byla situace obdobná. Ale v roce 2006 to trvalo dokonce měsíc a půl. Schůze byla svolána na 27. června a poslanci se na podobě dolní komory dohadovali až do 15. srpna.

Právě v roce 2006 se ale jednalo o zcela extrémní situaci. Volby tenkrát vyhrála ODS s více než 35 procenty, jenže druhá ČSSD zaostala jen o přibližně 3 procenta. I kvůli tomu bylo povolební vyjednávání bouřlivé a shoda na předsedovi sněmovny nebyla. Nakonec se strany dohodly na kompromisním kandidátovi ČSSD Miloslavu Vlčkovi, který musel slíbit, že hned po získání důvěry vlády se funkce vzdá. Tím fakticky došlo k odblokování sněmovny a stará vláda mohla podat demisi. Novou skládal šéf ODS Mirek Topolánek, ale důvěru napoprvé nezískal. Netypicky dostal od prezidenta i druhou šanci, a to už uspěl.