Slovenská nezaměstnanost trvale převyšuje českou, v ČR vyšší mzdy
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Slovenská nezaměstnanost od rozdělení země trvale převyšuje tu českou, což se odráží ve vyšších mzdách v ČR. Zatímco průměrná míra nezaměstnanosti v ČR v letech 1994 až 2016 dosáhla 6,4 procenta, na Slovensku ve stejném období činila 14 procent. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu a Statistického úřadu SR.
Letos 25. listopadu to bude 25 let od přijetí ústavního zákona o zániku ČSFR k 31. prosinci 1992. Následně vznikly samostatná Česká a Slovenská republika.
"Dlouhodobě výrazně vyšší míra nezaměstnanosti na Slovensku je klíčovým důvodem citelného zaostávání úrovně slovenských mezd za těmi českými," řekl ČTK analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. V žádném z roků období let 1994 až 2016 nebyla průměrná roční míra nezaměstnanosti na Slovensku nižší než průměrná roční míra nezaměstnanosti v ČR. Nejmenší rozdíl byl zaznamenán v roce 2008, kdy se snížil na 5,2 procentního bodu.
Ekonomické turbulence historicky zasahovaly více Slovensko, například v roce 2003 tam podle Kovandy nastala vlna velké deregulace cen. Srovnatelný pokles kupní síly zaměstnanců v ČR nebyl. Reálnou úroveň mezd z přelomového roku 1989 převýšilo Slovensko poprvé až v roce 2007, Česko již v roce 1996.
V období před vstupem Slovenska do eurozóny v roce 2009 převyšovaly české mzdy ty slovenské po řadu let nominálně o 20 až 25 procent. V prvních letech, kdy Slováci platili eurem, se náskok Česka dokonce ještě zvýšil, a to kvůli posilování koruny vůči společné evropské měně. Například v prvním čtvrtletí roku 2011 se tak mzdový náskok ČR zvýšil na 27 procent.
Následovala ovšem léta 2012 až 2017, která byla nejprve poznamenána opětovným zabřednutím české ekonomiky do recese a následně přes tři roky trvajícím intervenčním režimem České národní banky. Ten bránil posílení koruny nad stanovenou mez 27 Kč za euro a eliminoval tak kursový kanál růstu mzdové hladiny v ČR, tudíž české mzdy nemohly ty slovenské dohánět z titulu zhodnocování koruny k euru. Úroveň slovenských mezd tak začala české mzdy dohánět.
"Po zohlednění odlišné úrovně cenové hladiny v obou zemích a po přepočtu do reálných cen lze dokonce hovořit o tom, že některé jednotlivé profese mají v ČR a na Slovensku již plně srovnatelné mzdy, nebo dokonce o tom, že slovenské mzdy jsou vyšší. To je případ profesí typu řidičů, mechaniků nebo administrativních pracovníků," vypočetl Kovanda.
V souvislosti s aktuálním posilováním koruny vůči euru a s nejnižší mírou nezaměstnanosti v ČR za posledních dvacet let, která je zároveň nejnižší mírou nezaměstnanosti v celé EU, lze ale podle něj očekávat opětovné výraznější rozevření mzdových nůžek v ČR a na Slovensku.