Přibližně třetina ambulantních specialistů a praktických lékařů ve středu 18. října nechá své ordinace zavřené. Budou tak protestovat proti nárůstu byrokracie a údajně podfinancované praxi. V úterý asi 10 000 lékařů a zubařů protestovalo symbolicky, na rukávy si navlékli černé pásky a vyvěsili plakáty. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky jsou praktici připraveni zavírat ambulance opakovaně, pokud jejich požadavky na zvýšení úhrad nebudou akceptovány.

Podle ministerstva zdravotnictví v úhradové vyhlášce na rok 2018 peníze pro navýšení jejich plateb nejsou, prioritou je podpora nemocnic, jejichž situace je horší. Protest lékařů úřad považuje za předvolební nátlak.

Praktičtí lékaři a ambulantní specialisté se brání srovnání s platy lékaře v nemocnici. Z peněz, které od zdravotních pojišťoven dostanou, podle Šonky musí ještě platit sestry, provoz ordinace a další výdaje. Vadí jim proto, že ministerstvo přidává peníze hlavně nemocnicím, a že v návrhu úhradové vyhlášky jim hrozí dokonce meziroční pokles. Kritizují i nárůst povinností, které na ně stát klade, jako je očekávaná povinnost posílat recepty elektronicky a evidovat tržby.

Ministerstvo zdravotnictví považuje za nejdůležitější stabilizovat personální situaci v nemocnicích, odkud lékaři i sestry odcházejí. Sestry dostaly k platu 2000 korun navíc od letošního července, od ledna čeká zvýšení platů všechny zdravotníky v lůžkových zařízeních o deset procent.

Podle ministerského náměstka pro zdravotní péči Romana Prymuly měli lékaři dost času se na eRecepty připravit a povinnost EET je záležitostí ministerstva financí. Co se týče úhradové vyhlášky, je podle Prymuly téměř hotová. „Pokud bychom někde navýšili, tak musíme někde odebrat, a to už není možné. Může dojít jen ke kosmetickým změnám,“ uvedl. Na žádost praktiků například ministerstvo z návrhu vyškrtlo postih za pacienta, který tři roky ordinaci nenavštívil.

Proti kritice protestujících, že většina peněz ve zdravotnictví směřuje do nemocnic, se ohradila i Asociace nemocnic ČR. Podle ní nemocnice zčásti suplují práci ambulantních lékařů, zejména po konci ordinační doby, přitom i jim ubývá peněz. Podle šéfky asociace Jaroslavy Kunové podíl nemocnic na celkovém objemu peněz ve veřejném zdravotnictví klesl z 52 na 47 procent. Velkou část podle ní navíc spotřebovávají drahé léky na specializovanou léčbu nejtěžších diagnóz. „Na standardní péči a mzdy lékařů zbývá stále méně,“ dodala.

Šonka ale tvrdí, že praktičtí a ambulantní lékaři k nynějšímu protestu přistupují, aby ordinace „nemuseli zítra zavřít navždycky“, a věří, že pacienti to pochopí. „Jde o zachování dostupnosti primární péče co nejblíže občanům,“ uvedl Šonka.

v úterý protestovala podle pořadatelů asi polovina lékařů, příští týden to bude kolem 6000 ambulantních specialistů a praktiků. Zubaři se připojí jen podporou akce. Ve Žlebech na Kutnohorsku lékaři v úterý uspořádali symbolický pohřeb českého ambulantního lékařství, zúčastnilo se ho zhruba 50 lidí.

Registrovaných zubařů je v ČR na 10 000, praktických lékařů zhruba 5500 a ambulantních specialistů kolem 4000. Za každého registrovaného pacienta lékaři inkasují takzvané kapitační platby. Základní sazba je od 48 do 54 korun za pacienta na měsíc, násobí se indexem podle věku pacienta. Nejvíce lékaři dostávají za děti do čtyř let a seniory, o které je péče nákladnější. Kapitace tvoří asi 70 procent příjmu praktických lékařů, zbytek tvoří výkonové platby, například preventivní prohlídka nebo očkování. Obvykle má lékař v kartotéce až 2000 pacientů.