Zatímco do minulých prezidentských voleb vyslala svého kandidáta většina parlamentních stran, letos se žádný výrazný stranický kandidát nerýsuje. Překvapit ještě může ODS, která oznámí, jak s prezidentskými volbami naloží. A boj o Hrad ještě nevyloučil Tomio Okamura.

„Náš postup zveřejníme v následujících dnech,“ uvedla pro Echo24 mluvčí ODS Jana Havelková. V souvislosti s ODS se hovořilo o senátoru Jaroslavu Kuberovi (ODS), do voleb ale nejde. Chybí mu prý podpora rodiny a vyhraje dle něj Miloš Zeman. „Miloš Zeman to má rozehrané tak – protože má stejný elektorát voličů jako Andrej Babiš řádově plus mínus – že zvítězí,“ uvedl Kubera.

Na seznam prezidentských kandidátů ještě může přibýt šéf SPD Tomio Okamura. Ten o funkci usiloval už v první přímé volbě prezidenta v roce 2013, nesplnil ale podmínku 50 tisíců platných podpisů. Během povolebních vyjednávání naznačil, že by mohl v lednu kandidovat on sám. Nemusel by ani narychlo sbírat podpisy občanů. Po volbách má ve sněmovně 22 poslanců. K nominaci potřebuje 20 z nich.

Každému novému zájemci o post českého prezidenta už ale běží čas. Nejzazší termín na podání prezidentské kandidatury je 7. listopad.

Kandidáta nevyšle ani ANO, ani ČSSD

Jinak to vypadá na souboj nestranických kandidátů a současného prezidenta Miloše Zeman. Vlastního kandidáta nemá vítěz voleb hnutí ANO ani sociální demokraté. V případě ČSSD je to poprvé, kdy během prezidentských voleb bude „stát stranou“. Dokud volily prezidenta obě komory parlamentu, vždy volby ČSSD ovlivnila. V roce 2013 vyslala do první přímé volby Jiřího Dienstbiera. Letos není ani jasné, zda ČSSD podpoří někoho ze stávajících kandidátů.

Pro hnutí ANO prý není prezidentská volba téma. Na jaře přitom jeho předseda Andrej Babiš nasazení kandidáta ANO do prezidentské volby nevylučoval, padalo například jméno ministra obrany Martina Stropnického (ANO).

Babiš ale dlouhodobě otázku kandidáta ANO odsouval a později řekl, že na prezidentské volby zapomněl. S prezidentem má Babiš nadstandardně dobrý vztah. Nejenže Zemanovi nepřipraví pro lednové volby konkurenta, má navíc jeho podporu v jednání o sestavení jednobarevné vlády, o níž jsme psali ZDE.

Žádné ‚své‘ jméno nenabídnou ani lidovci, TOP 09, komunisté, Piráti a Starostové a nezávislí. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek už v minulosti uvedl, že podpoří bývalého předsedu Akademie věd ČR Jiřího Drahoše. „My s největší pravděpodobností blížící se jistotě nepostavíme svého kandidáta z prostého důvodu, není v našich silách vést dvě intenzivní důležité kampaně, ne že bychom neměli takové osobnosti,“ řekl v půlce října Kalousek.

Hilšer oznámí, kolik nasbíral podpisů

V lednových volbách se bude o funkci prezidenta znovu ucházet Miloš Zeman. Dále podnikatel Michal Horáček, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš, bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek či bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer.

Kandidaturu zvažuje také někdejší šéf Úřadu vlády Karel Štogl, usiluje o ni i lékař a aktivista Marek Hilšer. Ten chce ve čtvrtek oznámit, zda dosáhl 50 tisíc podpisů občanů, nutných pro prezidentskou kandidaturu. Podpisy 20 poslanců vnitru odevzdal také hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig.

Zájem o kandidaturu ve volbách projevilo dosud přes 20 lidí.