Katalánský parlament, v němž mají většinu separatisté, v pátek schválil rezoluci o vytvoření samostatné katalánské republiky. Krátce poté odhlasoval Senát (horní komora španělského parlamentu), že Madrid může omezit autonomii Katalánska. Španělský premiér Mariano Rajoy následně oznámil rozpuštění katalánského regionálního parlamentu; nové volby se v regionu mají konat 21. prosince. Rajoy také ohlásil rozhodnutí odvolat katalánskou regionální vládu premiéra Carlese Puigdemonta. Její pravomoci převezme ústřední vláda v Madridu.

Evropská unie v reakci na nejnovější vývoj uvedla, že pro ni jediným partnerem pro dialog zůstává Španělsko. Stejný postoj mají Spojené státy, Francie, Německo nebo Británie, a také Česko. Naopak rezervovanější je skotská autonomní vláda, která vyzvala k dialogu.

Rajoy po schválení katalánské rezoluce vyzval Španěly ke klidu a uvedl, že jeho vláda obnoví ústavní pořádek v Katalánsku. O svou funkci podle rozhodnutí španělské vlády přichází mimo jiné šéf katalánské policie a několik dalších vysoce postavených činitelů. Rajoy také v přímém televizním přenosu oznámil, že požádá ústavní soud v Madridu, aby katalánskou deklaraci označil za nelegální. Soud již informoval, že zahájil příslušné procedury a verdikt vynese v příštích dnech.

Rezoluce o nezávislosti, kterou v Barceloně nadšeně přivítal dav demonstrantů, je podle Madridu nelegální. Právníci tvrdí, že ústavě mimo jiné odporuje text dokumentu, když se odvolává na dva zákony přijaté katalánským parlamentem letos v září (o referendu a o přechodu k nezávislosti). Ty už dříve zneplatnil ústavní soud.

Pro odtržení ekonomicky silného Katalánska od španělské monarchie ve 135členném místním parlamentu hlasovalo 70 poslanců, deset bylo proti a dva hlasovací lístky byly prázdné. Poslanci tří opozičních stran – Ciutadans, lidovci a socialisté – na protest před hlasováním opustili sál. Hlasování bylo tajné, poslanci po vyvolání svého jména vhodili lístek do volební urny. Někteří svůj negativní hlas ukázali na kamery. Kladný hlas může podle španělských médií znamenat zahájení trestního stíhání; vzhledem k tajnému hlasování se ale prokazování souhlasných stanovisek komplikuje.

Španělská generální prokuratura příští týden zahájí stíhání katalánského vedení pro vzpouru, za kterou mohou padat tresty až 30 let vězení. Opatření bude namířeno zejména proti Puigdemontovi a předsedkyni katalánského parlamentu Carme Forcadellové.

Pro omezení autonomie Katalánska se v pátek ve španělském Senátu, který má 266 členů, vyslovilo 214 senátorů, 47 bylo proti a jeden se zdržel. Senátoři hlasovali pro návrh španělské vlády aktivovat ústavní článek 155, který umožňuje omezit autonomii regionu, jehož vedení porušuje ústavu či zákony. Omezení autonomie má být postupné a dočasné.

EU stojí za Madridem

Předseda Evropské rady Donald Tusk na katalánskou rezoluci reagoval slovy, že pro EU se nic nemění a jediným partnerem pro dialog je nadále Španělsko. Také Česko stále považuje Katalánsko za součást Španělska, uvedlo v pátek české ministerstvo zahraničí. „Vyhlášení katalánské nezávislosti, jakož i předchozího referenda, je v jasném rozporu s platnou španělskou ústavou,“ upozornil Černínský palác v prohlášení. Rovněž USA dál považují Katalánsko za nedílnou součást Španělska a podporují úsilí Madridu udržet zemi jednotnou, uvedlo americké ministerstvo zahraničí.

Katalánská rezoluce o nezávislosti nepříznivě zasáhla finanční trhy: španělské akcie zrychlily pokles a rovněž kurz eura oslabil proti dolaru. Hlavní index španělských akcií IBEX 35 odepisoval až 2,1 procenta a ocitl se na čtyřdenním minimu; později ztráty zmírnil. Index akcií bank z eurozóny ztrácel až 1,8 procenta.

Páteční události v Madridu a Barceloně jsou vyvrcholením procesu, který nastartovali katalánští separatisté před dvěma lety poté, co vyhráli regionální parlamentní volby. Letos 1. října uspořádala místní vláda v Katalánsku referendum, jehož výsledky nyní argumentuje a které ale bylo podle Madridu nelegální. Pro vyhlášení nezávislosti se v něm sice vyslovilo 92 procent hlasujících, účast ale činila jen 43 procent. Řada volebních místností zůstala zavřená, protože Madrid pohrozil trestním stíháním každému, kdo se na organizaci referenda bude podílet.