Očkování lidí s rakovinou a roztroušenou sklerózou je od začátku epidemie covidu-19 velké téma. Jednoznačné hlasy pro začínají střídat výzvy k opatrnosti. I samo ministerstvo zdravotnictví už dnes říká, že je zapotřebí zvážit související rizika. Jako kámen úrazu se ukazuje měření protilátek, které ministerstvo dlouho ignoruje. Imunolog Vojtěch Thon varuje hlavně před posilujícími dávkami, zvlášť v situaci, kdy přichází slabší varianta omikron. Studie, které by jednoznačně potvrzovaly, že u těchto pacientů nemůže opakovaná vakcinace způsobit zhoršení průběhu chronického onemocnění, zatím chybí. Vláda chce však stále naočkovat celou populaci, a to i třetí dávkou.

Onkologičtí pacienti a lidé s roztroušenou sklerózou patřili k prvním „rizikovým“ skupinám, které se u nás mohly naočkovat. Konkrétně očkování lidí s rakovinou doporučuje v Česku onkologická i vakcinologická společnost. A ani ministerstvo zdravotnictví doposud tyto faktory v souvislosti s vakcinací nezohledňovalo. Mezi tzv. trvalé kontraindikace nepatří. Za rozhodnutí by měl však být odpovědný ošetřující lékař. A tady se názory často různí.

Podle aktuálního vyjádření ministerstva zdravotnictví je vždy „nutné zvážit danou epidemickou situaci a přínosy a rizika onemocnění versus vakcinace“. Ministerstvo odkazuje na schválený seznam kontraindikací, tedy faktorů, které by hovořily v dané situaci proti vakcinaci. Onkologická onemocnění v něm zahrnuta nejsou. Hovoří pouze o roztroušené skleróze, u níž je však vakcinaci možné odložit pouze dočasně, v případě zhoršení stavu pacienta. Podle schváleného seznamu je nicméně možné naočkovat téměř každého, a to včetně těch, kteří covid-19 prodělali, „kdykoli po vymizení příznaků“. Právě tento fakt se ukazuje jako zásadní problém.

Thon: Bezpečné je měřit protilátky

O riziku spojeném s bezhlavým očkováním hovořil pro Echo24 imunolog Vojtěch Thon, který apeluje na individuální přístup. O nejvhodnějším postupu by podle něj měl rozhodnout v každém případě lékař, který zná pacienta nejlépe. Takovému doporučení by pak mělo předcházet změření hodnoty protilátek. Bez toho může jít o hazard se zdravím. „Když zjistíte, že člověk nemá v séru protilátky, a podáte vakcínu, tak víte, že mu nezpůsobíte nežádoucí účinek toho typu, že by zareagoval generalizovanou sérovou nemocí. Toto je bezpečný přístup,“ říká Thon.

„Pokud bych měl kohokoli opakovaně vakcinovat, je před tím důležité změřit protilátky a vyhodnotit je. Když bude mít vysoké protilátky v séru (odborně vyhodnotím dle provedené vyšetřovací metody, viz např. také ve Švýcarsku) a pacient by obdržel další dávku vakcíny, způsobí si generalizovanou sérovou nemoc. To je důležité vědět i pro onkologické pacienty,“ vysvětluje. Měření hladiny protilátek v celé populaci prosazoval před volbami i nynější ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), na začátku nového roku ho však smetl ze stolu, prý kvůli variantě omikron, která má mít jiné protilátky. Thon s ním nesouhlasí, jde podle něj stále o efektivnější řešení než neustálé testování a očkování dalšími dávkami.

Špatně naočkovaní mohou skončit i na JIP

Zásadou by podle profesora Thona mělo být – pokud je to jen trochu možné – neočkovat do epidemie. „Musíte mít naočkováno už před ní, anebo potom po ní, abyste byl připraven na případnou další vlnu,“ dodává Thon. „Pokud očkujete nesprávně v čase, kdy daný člověk již infekci má a ještě se neprojevila, a dostane do toho vakcínu, tak se to ještě násobí a zhoršuje. Pak hrozí přemrštěná imunitní reakce, protože tou vakcínou nastimulujete imunitní systém a současně už jej stimuluje i samotný virus. Máme právě takto špatně naočkované pacienty, kteří skončili i na JIP a s postižením orgánů. Může jít i o zánětlivé stavy, jako je postižení srdce, osrdečníku nebo postižení plic,“ zmiňuje možná rizika, o kterých se příliš často nemluví.

„Jako onkologický pacient, v současné situaci, pokud už měl onemocnění, očkování, nebo dokonce obojí, tak teď v době vrcholící epidemie už si nemá dávat další dávku. Protože dnes už jsme v epidemické vlně omikronu, která razantně nastupuje. Tento člověk je již dobře připraven,“ vysvětluje. „V současné době už je většina lidí s roztroušenou sklerózou i onkologických pacientů vlastně naočkována. Oni už nepotřebují s příchodem omikronu žádné další očkování,“ říká Thon s tím, že omikron je fakticky oslabenou, přirozenou slizniční vakcínou, která „připravenému člověku“ dokáže zajistit slizniční imunitu. S tím, že se má s posilujícími dávkami šetřit, souhlasí v obecné rovině i další experti, jako třeba vedoucí oddělení virologie ostravského Centra klinických laboratoří Hana Zelená nebo Marek Petráš, vakcinolog a přednosta Ústavu epidemiologie a biostatistiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Thon říká, že je potřeba myslet i na neočkované. „Jsou lidé, kteří se bojí a celé dva roky nevyšli z bytu, a k tomu nemají vakcínu, tak tam by byla jedna dávka vakcíny ještě na místě. Ale je to už nyní patnáct, nikoli pět minut po dvanácté,“ upozorňuje.

Zároveň apeluje na onkology i neurology, aby nevysazovali svým pacientům léky: „Onkologický pacient nebo pacient s autoimunitním onemocněním má léčbu z důvodu svého základního onemocnění, která imunitní systém tlumí. Tím se jedná také o proticovidovou léčbu.“

Objevují se i hlasy pacientů s rakovinou, kteří hovoří o podezření, že jim samotné očkování mohlo zhoršit průběh jejich onemocnění. Dle Státního ústavu pro kontrolu léčiv nebyla tato souvislost dosud prokázána. Faktem ovšem je, že v tomto ohledu chybí přesvědčivá data. Studie s vakcínami totiž probíhají na zdravých, nikoli nemocných lidech.

Profesor Thon má výhrady také ke zmiňovanému seznamu kontraindikací. Kontraindikací může být dle jeho slov více: „Postupovat pouze podle úředního seznamu znamená mít možnost poškodit pacienta. O kontraindikacích vždy rozhoduje lékař, který je odpovědný a je povinen znát pacientův stav a nese za něj odpovědnost. Se všemi důsledky, včetně právních. Nesmí ho poškodit.“

Před opakovaným podáváním dalších a dalších dávek očkování proti covidu-19 varovala před několika dny i Evropská léková agentura (EMA). Časté podávání posilujících dávek by podle ní mohlo nakonec oslabit imunitu a unavit lidský organismus. Jde o reakci na kroky Izraele, kde začali očkovat seniory v pořadí už čtvrtou dávkou.

Rakovinou v ČR trpí statisíce lidí, zkušenosti s ní má téměř 600 tisíc jedinců. S roztroušenou sklerózou se pak potýká asi 22 tisíc občanů. Očkování obou skupin se od začátku doporučuje. Část z nich se vakcinace obávala nebo nedostala jasné doporučení od lékaře. Nakonec se se však rozhodli vakcinaci podstoupit, nepřímo je k ní totiž přinutily přísné vládní restrikce.