Evropská unie uvažuje o tom, že by se Velká Británie mohla dočasně stát členem Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), než se po brexitu vyjasní budoucí vztahy se státy zbývající evropské sedmadvacítky. Zprávu přinesl server Politico.

Británie by se tak stala členem Evropského hospodářského prostoru (EEA), který garantuje přístup na volný evropský trh. Británie by nebyla členem celní unie, což by znamenalo, že může uzavírat obchodní dohody s ostatními státy. Podobný model smluv aplikuje například Norsko. Jednalo by se o dočasné řešení, než by se dojednaly nové dohody mezi EU a Spojeným královstvím.

Toto řešení by však také znamenalo, že Velká Británie bude muset přistoupit na čtyři základní svobody EU, kterými jsou volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Právě volný pohyb osob je však nepřijatelný pro stoupence Brexitu, dodává Politico. Británie by také musela finančně přispívat do EU za přístup na evropský trh. Již zmíněné Norsko zaplatí mezi léty 2014-2021 1,3 miliardy eur. Britové by se také nezbavili povinnosti přijímat a začleňovat evropské právo a směrnice do své legislativy.

V Bruselu panují naděje, že představa tvrdého brexitu dovede Brity k tomu, že se nakonec přistoupí na podobný model vztahů, který má EU s Norskem. Tyto ideje také podporují vyjádření čelních britských představitelů. Premiérka Theresa Mayová se již vyjádřila v tom smyslu, že volný pohyb osob mezi EU a Británií, po případných budoucích dohodách, je možný. V podobném duchu se také vyslovil britský ministr zahraničí Boris Johnson.

Tomuto typu řešení by se také nebránila Světová obchodní organizace (WTO), ačkoliv vyjádřila obavy, že některé státy by proti tomuto řešení mohly protestovat a zpochybňovat ho. Naopak další členové skupiny EFTA, jmenovitě Norsko, chce udržet co nejlepší obchodní vztahy s Velkou Británii a vstupu Britů do EFTA by se nebránilo. 

Ani vstup Britů do EFTA by však nebyl bezproblémový. Jednak by Britové získali místo jednoho ze soudců v soudu EFTA, který sídlí v Lucembursku, a v případě možného právního střetu s EU pak vyvstává riziko možného střetu zájmů, jelikož  se dá počítat s tím, že Británie by svého soudce plně podporovala. Mezi další problémy a budoucí jednání je možno počítat i to, že Británie by se dočasně stala členem EFTA a EEA a za několik let, po odchodu z EU, by rovněž odcházela z obou zmíněných organizací.