Na premiéra Bohuslava Sobotku se snášejí superlativy. Dosavadní průběh vládní krize se dá těžko hodnotit jinak než jako jednoznačný úspěch jeho na první pohled příliš složité strategie. Protivníci, dosud považovaní za mnohem těžší váhy, se najednou stahují do defenzivy a naznačují, že jsou ochotni ke kompromisu. Ministr financí Andrej Babiš dokonce slíbil, že se nechá prezidentem Milošem Zemanem bez velkých protestů odvolat, jen když jeho místo převezme dosavadní náměstkyně Alena Schillerová. Žádná kapitulace to ovšem není, pouze strategický ústup.

Proč nekontrolovali Agrofert

Krize vyvolaná neschopností ministra financí vysvětlit případ korunových dluhopisů Babišovým návrhem nekončí, pouze se vrací na svůj začátek. Když premiér před dvěma týdny poprvé hovořil o tom, že je třeba ministra financí odvolat, jako klíčový důvod uvedl skutečnost, že mu podléhá finanční správa. Finanční úředníci v čele s generálním ředitelem Martinem Janečkem přitom nejméně dva roky váhali s tím, aby zkontrolovali, jestli Babiš nezískal neoprávněnou daňovou výhodu, když koupil dluhopisy vydané jeho koncernem Agrofert. Existuje podezření, že Agrofert tehdy injekci z Babišovy peněženky nepotřeboval, tedy že ve skutečnosti šlo jen o to, aby miliardář na úrocích ročně inkasoval 90 nezdaněných milionů.

Janeček ovšem nedělal nic a posléze vysvětloval, že ani nic dělat nemůže. Babiš přece neporušil žádné zákony. Emise a nákup dluhopisů byly daňovou výhodou, již mohl využít každý. A zkoumat, jestli při vydání dluhopisů nedošlo ke zneužití práva, mu prý znemožňuje obvyklá praxe podložená mnoha soudními rozhodnutími. Existují ovšem doklady, že v jiných, přitom velmi podobných případech lidé z berňáku zneužití práva zkoumali. Zahajovali daňová řízení, vyměřovali při nich pokuty v řádu desítek milionů a své verdikty dokázali obhájit i u soudu. Legendární je v tomto směru případ s developerskou firmou CTP a příslušný rozsudek Nejvyššího správního soudu z loňska.

S Agrofertem ani jiným emitentem korunových dluhopisů z konce roku 2012 nebylo daňové řízení zahájeno dodnes. Sice proběhly nějaké zastírací akce, před dvěma týdny ovšem mluvčí Agrofertu informoval, že skutečná kontrola s jednacím číslem v jeho firmě neproběhla. Zároveň mluvčí finanční správy nedokázala během tohoto týdne odpovědět na otázku deníku Echo24, kdy bude řízení v případě Agrofertu zahájeno. Požadavek na odstoupení Babiše tak má v základě snahu, aby se vrátila důvěryhodnost daňové správy. Když pokladnami EET přísně střeží i korunové tržby nejmenšího živnostníčka, nemůže bohorovně přehlížet přesuny stovek nezdaněných milionů u velkopodnikatelů jen proto, že jedním z těchto velkopodnikatelů je ministr financí.

Dokažte, že něco děláte

Včera tedy Babiš připustil odchod a všechno se zdá být vyřešeno. Nikdo už nebude finanční správě blokovat její dluhopisovou prověrku. Vyřešeno však není.

Babiš chce odstoupit jen v případě, že jeho místo převezme Schillerová, tedy osoba z pohledu Sobotky a ČSSD vůbec nejméně vhodná. Na ministerstvo financí nastoupila v lednu 2016 jako náměstkyně pro daně a cla, tedy jako partner a neformální nadřízená generálního ředitele Janečka. Pokud ke kontrole dluhopisů aspoň platonicky vyzývala její předchůdkyně Simona Hornochová, o Schillerové to známo není. Jisté je, že kryla záda Janečkovi, když hájil nečinnost svých úředníků v rozpočtovém výboru sněmovny.

Nástup Schillerové na Babišovo místo dává na prověření případu dluhopisů zhruba stejnou naději, jako kdyby ve funkci zůstal sám Babiš. Sociální demokraté si to uvědomují, jak dosvědčuje třeba rozhovor ministra vnitra Milana Chovance pro Hospodářské noviny: „Potřebujeme pouze vědět, zda zahájili šetření, jestli to má čísla jednací, nebo je to pouhé prověřování,“ požaduje ministr. Těžko předpokládat, že takovou kartu sociální demokraté zahodí, stejně jako jinou možnost – že Babiš nechá své dluhopisy bez řečí prověřit. Tak konec vládní krize nevypadá.