Aktivity nyní kritizovaného Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) jsou z velké části financovány z peněz daňových poplatníků. Za loňský rok dostal svaz ze státní kasy přes 9 milionů korun. Hospodaření svazu přitom odsuzovala řada členů, která se z něj rozhodla vystoupit.

Například válečný veterán Pavel Vranský kvůli netransparentnímu nakládání s penězi v březnu rezignoval na funkci místopředsedy. Poté navíc popsal, že Vodička například užívá luxusní služební vůz s řidičem pro soukromé účely.

Svaz získává finance na provoz z členských příspěvků, z pronájmů či prodeje vlastního majetku, sponzorských darů, ale také ze státních peněz. V loňském roce dostal svaz na dotacích ze státní kasy 9 284 164 korun. Největší podíl z částky tvoří příspěvek od ministerstva financí ve výši 8 milionů. Celkem 200 tisíc poskytlo svazu ministerstvo obrany. Významnou částku dal Jihomoravský kraj, který svazu přispěl 300 tisíci. Na činnost přispělo třeba ministerstvo kultury a další kraje nebo samotná města.

O tom, zda se jedná o dobře investované státní peníze, by se teď mělo diskutovat. Svaz totiž čelí kritice kvůli nedemokratickým praktikám a odchází z něj řada osobností. V polovině října provedl svaz čistku a vyloučil lidi, kteří si jeho vedení dovolili kritizovat v médiích. Následovala vlna odchodů významných osobností, vystoupili například přeživší z Osvětimi Eva Lišková, historik Eduard Stehlík, vnučka lidické ženy Klára Kalibová, Jarmila Doležalová, která přežila vyvraždění Ležáků, nebo válečný veterán a bojovník od Tobrúku Vranský.

Právě Vranský přitom dlouhodobě kritizoval vedení svazu za hospodaření. „Celé tři roky jsem žádal, aby bylo transparentní vyúčtování. Dával jsem jim vzory, jak by se to mělo dělat, ale nedařilo se mi to prosadit. Pořád jsem protestoval a když jsem viděl, že se blíží sjezd, tak jsem použil poslední možný způsob, a to byla rezignace,“ uvedl už dříve pro server Echo24.cz Vranský, který se kvůli tomu nejdříve rozhodl rezignovat na post místopředsedy.

Vodička podle něj spotřeboval během svého vedení velké množství peněz. Užívá například svazové luxusní auto Škoda Suberb s vlastním řidičem, kterým jezdí po celé republice a to nejen v záležitostech svazu, ale používá auto pro soukromé účely. Na špatné hospodaření dlouhodobě upozorňovala také dnes již bývalá předsedkyně zrušené kladenské buňky Gabriela Havlůjová, kterou nakonec nechal Vodička vyloučit.

Nestandardní nákup vozu Škoda Superb popsal deník Euro. Svaz koupil automobil téměř za 800 tisíc korun v plné výbavě od společnosti Auto Opat. Té přitom za velmi nízkou částku (7,2 milionů) prodal část majetku svazu, konkrétně několik pater domu v Legerově ulici, kde svaz sídlí. Pro deník také jeden ze členů popsal, že Vodička si potrpí na „image diplomata,“ a proto vozu například nechybí ani držáček na vlaječku.

Jako první se kvůli financování svazu ze státních peněz ozval ministr obrany Martin Stropnický, který ve čtvrtek prohlásil, že zvažuje, že svazu už žádné peníze nepošle. Chování vedení svazu je podle něj už za hranou a také zvažuje, proč by měl svaz požívat i další podpory, jakou je například zapůjčení sálu v Národním památníku na Vítkově, kde svaz minulý týden uděloval svá vyznamenání.

Z přijatých peněz jde přitom jednotlivým oblastním buňkám jen malá část. Například v loňském ruce dostaly oblastní výbory ze státních peněz něco málo přes 1,4 milionu (samy oblastní výbory ale do rozpočtu přispěly téměř 1,5 milionu korun), na činnost ústředního výboru šlo ale ze státních dotací více než 5 milionů korun (ústřední výbor potom do rozpočtu přispěl necelými 250 tisíci).

Na činnost svazu přispívají i sami členové. Zde je také zajímavá disproporce, svaz chce totiž na členských příspěvcích nejvíce po lidech, kteří mají největší právo ve svazu být a kterým by měl pomáhat – po účastnících odboje a válečných veteránech. Pro ně je výše členského příspěvku stanovena na 500 korun. Po vdovách či sirotcích chce 300 korun a po sympatizantech pouze 200 korun.

Vedení svazu – kontrarozvědka, veřejná bezpečnost i KSČ

Posledním trendem přitom je, že do svazu jakožto sympatizanti vstupují veřejně činné osobnosti většinou jen proto, aby se zviditelnili. Příkladem může být dnešní předsedkyně lidické buňky politička Jana Bobošíková nebo tiskový mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček, který taktéž vstoupil do buňky v Lidicích. Ta totiž vždy přitahovala největší mediální pozornost.

Předseda hnutí Jaroslav Vodička pobouřil už několikrát. Například čelil kritice za svůj projev při terezínské tryzně, proti kterému se ohradily židovské obce. Kvůli jeho výrokům o uprchlících ho označily za xenofobní. Následně ho pak lidé vypískali při odhalení pamětní desky Josefu Mašínovi v Roudnici.

Vodičkovo jméno totiž figuruje ve složkách Veřejné bezpečnosti, kde je veden jako tajný agent s krycím jménem JOSEF, jak už dříve zjistil deník Echo24.cz. Předseda svazu navíc zatajil, že v polovině 80. let znovu vstoupil do KSČ. Na webu svazu, kde si lidé můžou přečíst oficiální životopis Vodičky, je sice uvedeno, že byl členem KSČ, ale pouze jednou. Prezentuje se zde jako podporovatel Alexandra Dubčeka a Pražského jara, který byl ze strany vyhozen po prověrkách v roce 1970, jakožto oběť srpnové okupace.

Problematickou minulost má také nový místopředseda svazu Milan Andres, který autoritativně řídil zasedání výboru, na němž k čistce došlo. Ten byl totiž aktivním příslušníkem komunistické vojenské rozvědky, jak zjistila Česká televize.