40.000 lidí přišlo v pondělí v Barceloně podpořit expremiéra Katalánska Artura Mase, který stanul spolu se dvěma bývalými ministryněmi katalánské vlády před soudem kvůli referendu o nezávislosti z roku 2014. Informoval o tom list El País. Obžalovaným hrozí za uspořádání referenda dlouholetý zákaz politické činnosti. Soud dnes v poledne skončil a bude pokračovat v úterý ráno.

„Jdeme tam se vztyčenou hlavou, udělali bychom to znovu,“ uvedl před zahájením procesu Mas. Současný premiér Katalánska Carles Puigdemont, jehož vláda chystá letos také referendum, dnes řekl, že tato kauza se nikdy neměla dostat před soud.

Ráno při příchodu obžalovaných do soudní budovy zpívali lidé na ulici katalánskou hymnu. Sešlo se jich podle místní policie na 40.000. Někteří měli demonstrativně zalepená ústa, mnozí drželi katalánské vlajky a vykřikovali hesla jako „Nezávislost“ a „Volby jsou demokracie“. „Nejsou v tom sami. Jsem stejně vinný jako oni,“ uvedl jeden z účastníků demonstrace.

„Chtěli jsme jen znát názor Katalánců a to je zcela legální,“ hájil se před soudem Mas. Zároveň si postěžoval, že španělská vláda jeho vedení „nikdy neposlouchala a nechtěla vést dialog“. Masovi právníci se snažili jako svědky povolat k tomuto soudu i premiéra Mariana Rajoye a ministra spravedlnosti Rafaela Catalá. To ale porota zamítla.

Katalánský expremiér Mas a dvě bývalé ministryně katalánské vlády Irene Rigauová a Joana Ortegová se před soudem zodpovídají z toho, že ignorovali zákaz konání referenda vydaný španělským ústavním soudem. Katalánská vláda uspořádala v listopadu 2014 nezávazné hlasování, v němž se pro nezávislost vyslovilo asi 80 procent hlasujících. Účast ale činila jen zhruba 40 procent.

Prokuratura nyní žádá pro Mase, Rigauovou a Ortegovou zákaz vykonávat volené veřejné funkce na všech úrovních, ať už místní či celostátní. Pro Mase žádá obžaloba desetiletý zákaz činnosti, pro ministryně devítiletý.Trest mají dostat za to, že neuposlechli a obešli výrok soudu. Nehrozí jim trest vězení, neboť prokuratura se rozhodla nevinit je ze zneužití veřejných peněz.

Nová vláda Katalánska nicméně chystá další referendum o nezávislosti této autonomní oblasti Španělska. Loni v říjnu katalánský parlament odhlasoval uspořádání referenda nejpozději letos v září.

Katalánsko získalo autonomii v rámci Španělského království na základě ústavy platné od roku 1979. Stejně jako dalších 16 regionů má tak svou vládu a svůj parlament.

Podle průzkumů jsou Katalánci ohledně odtržení dlouhodobě rozděleni zhruba půl napůl. Mnozí z nich si stěžují, že jejich bohatý region, produkující zhruba pětinu španělského HDP, odvádí Madridu příliš mnoho na daních, aniž by se mu vrátil odpovídající podíl formou vládních investic.