Whistlebloweři z WikiLeaks zase jednou zveřejnili více, než měli. Opět tak ohrozili životy stovek lidí povětšinou ze Saúdské Arábie, když na svůj web umístili seznam obyčejných lidí postihnutých psychickými chorobami, homosexuálů a obětí znásilnění včetně nezletilých, píše agentura AP.

Kontroverzní „radikálně transparentní“ server WikiLeaks znovu čelí kritice za to, že nebral větší ohledy při zveřejňování svých dokumentů. Tentokrát se navíc jedná pouze o seznam řadových občanů, kteří nejsou součástí žádné například armádní utajované informace a jejich zveřejnění je přímo ohrožuje na životě.

Stovky zdravotnických údajů většinou saúdskoarabských občanů na seznamu se totiž týkají choulostivých osobních informací jako je sexuální orientace, minulost sexuálního napadení nebo psychických onemocnění – za což v případě odsouzení hrozí v islámských zemích jako je Saúdská Arábie vězení, zbičování nebo trest smrti. Kromě toho v seznamu figurují i údaje o rodinách nebo finančním zázemí.

„Zveřejnili všechno: můj telefon, adresu, jméno a další podrobnosti. Pokud by to viděla rodina mé ženy… Zveřejnění takto osobních věcí může člověka zničit,“ říká v rozhovoru pro AP muž, který byl podle záznamů na WikiLeaks zadržen kvůli homosexualitě.

No, WikiLeaks did not disclose „gays“ to the Saudi govt. Data is from govt & not leaked by us. Story from 2015. Re-run now due to election.

— WikiLeaks (@wikileaks) 23. srpna 2016

Správci serveru ale nesouhlasí. „Ne, WikiLeaks neodhalily ‚gaye‘ saúdské vládě. Data pocházejí od vlády a my je nezveřejnili. Příběh je z roku 2015. Znovu uveřejněn kvůli volbám,“ stojí ve strohém vyjádření WikiLeaks na Twitteru.

Server v Saúdské Arábii blokován, i tak se lidé bojí

V minimálně dvou případech navíc zveřejnili osobní údaje dvou dospívajících obětí znásilnění. Kromě přímého označení homosexuálů tak navíc riskují ostrakizaci zmíněných jedinců, kdy arabská společnost často oběti sexuálních útoků zcela vyloučí ze svého okolí.

WikiLeaks zažily největší boom v roce 2010, kdy ve spolupráci s The Guardian, Der Spiegel a The New York Times zveřejnily tisíce utajovaných vojenských dokumentů USA. Nyní již bývalá příslušnice americké armády Chelsea Manningová je za vynášení informací stále ve vězení, kde si odpykává 35letý trest s možností propuštění po osmi letech. V tomto průsaku byla kromě nechvalně známého videa ukazujícího zabití skupiny Iráčanů včetně několika novinářů americkým vrtulníkem i celá řada civilních jmen, které whistlebloweři i přes pozdější námitky zveřejnili.

„Tohle je katastrofa. Co když to moji bratři, sousedé, lidé, které znám i neznám, uvidí? K čemu zveřejňovat můj příběh?“ ptala se reportérů AP částečně postižená saúdská žena, která i před svou rodinou utajila to, že si vzala půjčku, aby mohla podporovat nemocného příbuzného. A i když je oficiální cestou server WikiLeaks v Saúdské Arábii nedostupný, řada lidí se nyní bojí o svou bezpečnost.