Finanční správa si kvůli svému nelidskému přístupu, kterým likviduje drobné podnikatele a živnostníky, vysloužila v posledních měsících vlnu kritiky. To, že svým postupem poškozuje poctivé firmy, nyní připustil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Za viníka označil náměstkyni pro daně a cla Alenu Schillerovou, kterou chtěl Andrej Babiš (ANO) navrhnout jako svého nástupce, a generálního ředitele Generálního finančního ředitelství Martina Janečka.

‚Gestapo, totalitní praktiky, šikana‘. Taková charakteristika zaznívá na adresu finanční správy, která za poslední rok uvalila na podnikatele další administrativní zátěž, z řad podnikatelů i daňových poradců. Zavedla kontrolní hlášení DPH, EET, zvýšila počet zajišťovacích příkazů a začala komplikovat dobrovolnou registraci k plátcovství DPH. To všechno pod hrozbou vysokých, až desetitisícových pokut.

Z drsného přístupu k podnikatelům obvinil finanční správu také premiér Sobotka, když uvedl, že podle něj vybírá daně represivním způsobem. „V poslední době však roste podezření, že tento postup daňové správy poškozuje a likviduje i poctivé firmy,“ řekl Sobotka a označil to za jeden z důvodů, proč odmítl do funkce ministryně financí jmenovat Alenu Schillerovou.

Sobotka jako konkrétní příklad likvidace firem a podnikatelů uvedl zvýšenou frekvenci používání tzv. zajišťovacích příkazů. O tomto sporném nástroji, kterým úředníci zabaví podnikateli veškerý majetek a zastaví mu nemovitost, přitom jako jeden z prvních informoval deník Echo24. Finanční správa používá zajišťovací příkazy plošně a masově a často i u nevinných lidí. To ukazuje i statistika uveřejněná na webu finanční správy. V roce 2014 použila finanční správa zajišťovací příkaz ve 2426 případech, o rok později už to bylo v 2793 případech a loni se jednalo o 2927 případů.

Sama Alena Schillerová ale Sobotkova slova týkající se agresivního přístupu k daňovým poplatníkům odmítla. Uvedla, že se k zajišťovacím příkazům přistupuje mimořádně, v krajních případech v boji s karuselovými podvody. „Máme půl milionu plátců a za rok 2016 bylo zajišťovacích příkazů vydáno necelý 1600. Přičemž od roku 2013, kdy tento institut máme v zákoně, bylo vydáno celkem nějakých 3 tisíce příkazů. To číslo jsem si nestihla rychle vytáhnout. Ale zrušen v odvolacím řízení byl jeden případ a sedm případů od té doby máme zrušených v rámci Nejvyššího správního soudu,“ řekla.

Kontrolní hlášení a EET

Tvrdě si finanční správa došlápla na podnikatele i pomocí kontrolního hlášení, které funguje od 1. ledna 2016. Na pokutách vybrala přes 80 milionů korun. Teprve po kritice, že jsou podmínky pro promíjení desetitisícových pokut příliš přísné a že finanční správa nepřipouští téměř žádnou chybu v hlášení ani prodlevu při jeho odevzdání, Generální finanční ředitelství couvlo. Zavedlo tzv. flexibilnější odpuštění pokut a uvedlo, že za loňský rok odpustí podnikatelům bez ohledu na důvod pochybení až dvě pokuty. Za rok 2017 pak už jen jednu.

Řadu podnikatelů naštvalo i zavedení elektronické evidence tržeb, která se od prosince týkala nejdříve pouze ubytovacích a stravovacích služeb, od března pak dopadla i maloobchod a velkoobchod. Mnoho zejména malých podnikatelů své podniky zavřelo, protože by neuneslo vysoké finanční náklady, které by pro ně zavedení nové povinnosti znamenalo. Rovněž je uráželi výroky ze strany ministra financí Andreje Babiše, který podnikatele a živnostníky označoval za zloděje okrádající stát na daních.