Vláda v čele s ministerstvem průmyslu a obchodu si pochvaluje, jak se jí daří snižovat administrativní zátěž kladenou na podnikatele. Kabinet bez větší pozornosti zprávu v tomto duchu odklepl před prázdninami.

Podle samotných podnikatelů však není co oslavovat, praxe je totiž zcela opačná. Kritická je k možnému úbytku papírování i Hospodářská komora, letošek je prý doslova zatěžkávací zkouškou.

„Počet odstraněných překážek v podnikání se ani zdaleka nevyrovnal počtu nových administrativně náročných povinností,“ uvedl deníku Echo24.cz Tomáš Sýkora, předseda Sekce pro eliminaci byrokracie Hospodářské komory, který je členem expertní skupiny ministerstva na snižování administrativní zátěže.

Resort pod vedením Jana Mládka (ČSSD) ve zprávě podle Sýkory nereflektuje změny zákonů, jejich nepředvídatelnost, nepřehlednost i složitost. „Následný výklad a aplikace změn jsou nejednoznačné. Rozšiřujícím se nešvarem je také přijímání a zveřejňování závažných legislativních změn na poslední chvíli,“ pokračoval. Podnikatelům to prý způsobuje značné potíže.

„Dokonce až takové, že začínají ztrácet schopnost včas zareagovat. Je to alarmující stav. Mohu potvrdit, že dochází ke zhoršování podmínek pro podnikání v Česku. Obáváme se, že tímto dusnem, které státní aparát vytváří, si začínáme podkopávat hospodářský růst,“ doplnil Sýkora z Hospodářské komory. Jen zákon o dani z příjmu se podle něho měnil v posledních letech asi 140krát.

Podle zprávy o administrativní zátěži, kterou na vládu každoročně předkládá ministerstvo průmyslu a obchodu, se v posledních letech tuzemským úřadům podařilo od papírování podnikatelům ulehčit. K jeho snížení se prý napříč resorty přijalo z plánované devadesátky na šest desítek opatření – týkají se především elektronizace komunikace s úřady, digitalizace řady právních předpisů, sdílení dat či odpadnutí některých povinností.

„Cílem bylo snížit zátěž prostřednictvím 60 opatření do konce roku 2015. Nakonec se podařilo zrealizovat 62 opatření, což považujeme za úspěch. Opatření, která byla v uvedených letech přijatá, vznikla z převážné části na základě podnětů od podnikatelů. Ty nadále přijímáme a zohledňujeme. Od roku 2014 na ministerstvu také úspěšně pracuje Expertní komise pro snižování zátěže podnikatelů, která přináší náměty na odstranění zátěže,“ uvedl serveru mluvčí resortu František Kotrba. 

‚Administrativa? Boj s hydrou‘

Podnikatelé však optimismus úřadů nesdílí, podle nich zpráva nereflektuje skutečný stav. Upozorňují, že ačkoli některé povinnosti zmizí, jiné mezitím přibudou. „Boj s administrativou je jako boj s hydrou, jednu hlavu useknete a dvě další narostou,“ řekl deníku Echo24.cz Jan Zikeš z Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

Podle něj administrativně podnikatele zatěžují hlavně kontrolní hlášení o přijatých a vydaných fakturách a elektronická podání pro plátce DPH bez rozdílu obratu.

V případě kontrolního hlášení, které musí od letoška plátci DPH zasílat finančním úřadům každý měsíc, bude proto konfederace požadovat prošetření, zda jeho daňový přínos odpovídá nárůstu s ním spojené administrativy a „enormnímu“ zvýšení komunikace v případě, že spárované údaje neodpovídají, dodal Zikeš.

„Ať politici a vysocí úředníci říkají, co chtějí, skutečnost je zjevná – vlády nejenže nesnižují byrokratickou zátěž, ale především tato vláda ji výrazně zvyšuje. Zvyšuje se tlak na malé a střední podnikatele a živnostníky, zvyšuje se i riziko podnikání hrozbou dalších a dalších sankcí a pokut. Mám neodbytný dojem, že jsem se ocitl někdy v letech sedmdesátých,“ řekl deníku Echo24.cz předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek.

Náklady podnikatelů na zavedení agendy související s kontrolním hlášením dosáhly podle Hospodářské komory několika miliard korun. Jeho vyplňováním strávili prý celkem 2,5 milionu hodin. Kromě kontrolního hlášení připomíná Hospodářská komora i další z „letošní smrště regulatorních opatření“ jako je zavádění EET nebo snahu o zpřísnění regulace trhu práce.

‚Za jednu novou povinnost zrušit dvě staré‘

Podle ministerstva průmyslu a obchodu se v předchozích letech podařilo díky legislativním úpravám snížit administrativní zátěž o více než 23 procent. Ministerstvo se přitom snaží zamezit vzniku nadbytečného papírování již během tvorby legislativních úprav. Jednotlivým resortům s tím mají pomoci tzv. antibyrokratické komise, které kromě předcházení administrativní zátěže ji mají za úkol i odstraňovat.

Podle Hospodářské komory by pomohlo také zkvalitnění zpráv RIA (hodnocení dopadů regulace) či koncept „One in Two out“. „Znamená to, že za jednu novou povinnost se zruší dvě stávající,“ dodal Sýkora z Hospodářské komory.

Množství administrativy dlouhodobě kritizuje i Unie daňových poplatníků, která plánuje vyčíslit náklady spojené s „otroctvím vůči státu“. Jde o počet hodin, které člověk stráví vyplňováním různých formulářů. „Stát si to stále více zjednodušuje a práci přenáší na občany,“ komentoval serveru člen Rady unie David Hubal.

Přespříliš papírování se ale zdaleka netýká jen podnikatelů, stěžují si na něj například i lékaři. Česká lékařská komora v červnu vyhlásila akci Stop zbytečné administrativě ve zdravotnictví. Vedle nedostatku lékařů a sester je podle ní právě administrativa největší překážkou k tomu, aby pacienti dostávali kvalitní péči.