Nabídku na desetiletou správu mýtného systému po roce 2019 podali čtyři uchazeči. Ve čtvrtečním pořadu 20 minut Radiožurnálu to řekl ministr dopravy Dan Ťok. Jména zájemců zveřejnit nechtěl. Zájem o zakázku za 29 miliard korun je nižší, než ministerstvo odhadovalo, přesto je ministr s počtem přihlášených účastníků spokojený. Úřad uváděl, že očekává pět až sedm uchazečů, jejichž počet pro druhé kolo soutěže chtěl omezit na maximálně pět.

Mezi účastníky jsou podle informací ČTK dosavadní provozovatel mýtného systému Kapsch a také slovenský SkyToll. Ten se soutěže účastní jako člen konsorcia s nově vzniklou společností CzechToll ze skupiny PPF, řekl ČTK mluvčí SkyTollu Anton Bódis.

Kromě těchto firem se mezi odborníky hovoří o možné účasti italské společnosti Autostrade, telekomunikační společnosti ze skupiny T-Mobile T-Systems, nebo o maďarském výběrčím mýta National Toll Payment Services PLC. Ten ministerstvu dopravy zaslal nabídku na převzetí systému už na začátku loňského roku. Ministerstvo se jí ale nezabývalo s odkazem na nynější výběrové řízení.

Důvodem nižšího počtu zájemců mohou podle Ondřeje Zaorala z poradenské společnosti Inoxive být striktní zadávací podmínky. Ze skupiny možných uchazečů by mohly odfiltrovat zejména menší společnosti, které mají zkušenosti s takzvaným úsekovým mýtným. To je běžné například v Itálii a ve Španělsku. Větší firmy pak mohly dát přednost souběžné soutěži v Německu, kde se rovněž hledá nástupce pro tamní mýtný systém, řekl ČTK Zaoral.

Příliš přísné podmínky, které například vylučují reference z projektů v severní Americe, kritizovaly mimo jiné francouzské společnosti, které se na ministerstvo dopravy obrátily prostřednictvím francouzské ambasády. Podle ministerstva ale zadávací podmínky francouzské firmy nediskriminují a tendru se mohou zúčastnit, pokud dodají systémy kompatibilní s jinými evropskými zařízeními.

Rizikem mýtného tendru je podle Václava Jírovského z dopravní fakulty ČVUT i to, zda uchazeči skutečně tuší, jak náročná zakázka na správu mýtaje. Nejde totiž jen o technologickou problematiku, ale i o složitý organizační problém. Vítěz tendru bude muset garantovat spolehlivost systému a převzít smlouvy s bankami a telekomunikačními společnostmi. Před samotným zahájením provozu pak bude nutné intenzivně školit personál, který platby za projetí mýtných úseků kontroluje.

Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007. Za deset let se z mýtného získalo 77,5 miliardy korun, loni to bylo 9,89 miliardy korun. Náklady na provoz činí zhruba 1,5 miliardy korun ročně.

Jednotný celostátní mikrovlnný systém podobně jako v Česku funguje v pásu zemí od Itálie přes Rakousko, Polsko a Bělorusko. Naopak satelitní systém využívají Německo, Slovensko, Maďarsko a částečně Belgie, která jej kombinuje s mikrovlnou variantou.