Prezidenti a premiéři zemí Seaveroatlantické aliance se ve čtvrtek sešli v Bruselu při příležitosti převzetí nové alianční centrály od belgické vlády. Na schůzce potvrdí, že NATO jako organizace se přidá do mezinárodní koalice bojující v Sýrii a Iráku proti Islámskému státu (IS) a také že hodlají zvýšit své výdaje na obranu.

Vstup do koalice proti IS vyšle podle Stoltenberga jasnou politickou zprávu o aliančním odhodlání s terorismem bojovat. „A zlepší koordinaci v rámci koalice. Ale neznamená to, že se NATO zapojí do bojových operací,“ upozornil generální tajemník organizace.

Zapojení NATO do skoro sedmdesátičlenné mezinárodní koalice podpořila při příchodu na jednání i německá kancléřka Angela Merkelová. Půjde podle ní o výrazný signál o odhodlání. Merkelová odpoledne u nové alianční centrály odhalí památník někdejšího rozdělení Evropy tvořený kusem bývalé Berlínské zdi. „Mám radost, že všechny členské státy se opět ujistí, že NATO zůstává ústředním prvkem naší společné bezpečnosti,“ prohlásila německá kancléřka.

Právě takové ujištění o trvající americké podpoře klíčového pátého článku alianční smlouvy o vzájemné obraně chtějí evropští spojenci slyšet od nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v Bruselu ostatním šéfům států a vlád NATO řekl, že se Severoatlantická aliance musí v budoucnu soustředit ve stejné míře na terorismus a imigraci, jakož i na hrozby z Ruska a ohrožení na východních a jižních hranicích bloku. Trump dal také zcela jednoznačně najevo nelibost nad tím, že 23 z 28 členů aliance stále neplní své dohodnuté finanční závazky.

„Neplatí, co by měli platit na svou obranu. To není spravedlivé vůči lidem a daňovým poplatníkům v USA,“ upozornil. Mnohé z těchto zemí podle něj „dluží obrovské peníze z minulých let“. Trump poznamenal, že v minulých letech USA vydávaly na obranu více než všechny ostatní spojenecké země dohromady. Mezi 23 členských zemí, které závazky neplní, patří i Česká republika.

Britská premiérka Theresa Mayová při příchodu zdůraznila potřebu intenzivnějšího boje s terorismem v souvislosti s nedávným tragickým útokem v Manchesteru.

Politici z dalších evropských zemí zdůrazňovali právě onu potřebu dodržet to, co se ohledně zvyšování obranných výdajů domluvilo před třemi lety na summitu ve Walesu.

The anatomy of the flypast for #NATOmeeting – look to the skies around 17:30 if you‘re in or around #Brussels pic.twitter.com/QlJr7aFqlu

— NATO (@NATO) 25. května 2017

„Všichni spojenci musejí splnit to, co se dohodlo v roce 2014,“ upozornil generální tajemník aliance Stoltenberg. Ve Walesu se země NATO shodly na zastavení propadu obranných výdajů, obrácení tohoto trendu a postupném nárůstu vydávaných peněz až ke dvěma procentům hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2024. Důvodem byla změněná situace v okolí Evropy, především stále asertivnější chování Ruska v ukrajinské krizi i vůči jeho sousedům.

„Je třeba bojovat proti Islámskému státu, to za prvé. Je třeba zvýšit rozpočet armády, jako byl za mne, když jsem byl (v letech 1998-2002) premiérem,“ řekl při příchodu na summit novinářům český prezident Miloš Zeman. ČR se chce v roce 2020 dostat na úroveň 1,4 procenta HDP.