Česko si koleduje o další pokutu v řádech milionů od Evropské komise. Jaroslava Faltýnka (ANO), kterého evropská instituce nařkla ze střetu zájmů při rozdělování dotací pro Agrofert, totiž v dozorčí radě Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) vystřídal další poslanec z ANO. I ten přitom pracuje v jedné z firem koncernu Agrofert, která inkasuje peníze z Bruselu.

Na to, že Evropská komise nařkla Česko ze střetu zájmů a z rizika manipulací s částkou 1,5 miliardy korun, kterou v letech 2014 a 2015 čerpal holding Agrofert, upozornil jako první deník Echo24. Předpisy podle komise porušil člen jeho představenstva Jaroslav Faltýnek, který na rozdělování dotací dohlížel jako člen dozorčí rady SZIF. Ve střetu zájmů byl kromě něj také předseda dozorčí rady SZIF Ladislav Velebný (ČSSD) a lidovecký poslanec Petr Kudela, který je řadovým členem dozorčí rady.

Veřejnost se o tom, že Evropská komise rozhoduje o pokutě pro Česko, dozvěděla až minulý týden. České úřady přitom vyrozumění dostaly zřejmě už v lednu. O vážnosti situace si musel být vědomý i sám Faltýnek, který v květnu loňského roku oznámil poslancům, že na svou funkci v dozorčí radě v SZIF rezignuje. Na základě toho jednotlivé poslanecké kluby mohly nominovat své kandidáty. Nakonec se sešla tři jména: Petr Bendl (ODS), Herbert Pavera (TOP 09) a Josef Kott (ANO). Tajným hlasováním zvítězil v prvním kole Kott, který získal 91 hlasů ze 157 odevzdaných.

Ovšem i kvůli Josefu Kottovi hrozí, že Evropská komise obrátí svou pozornost na zemědělské dotace, které Česko z unijních fondů čerpá. Kott totiž od roku 2003 působí jako produktový manažer ZZN Pelhřimov. Tato společnost působí na Českomoravské vysočině a jižních Čechách a zaměřuje se na zemědělskou prvovýrobu a potravinářský zpracovatelský průmysl. ZZN Pelhřimov patří do koncernu Agrofert, který před převedením do svěřenského fondu kvůli novele zákona o střetu zájmů vlastnil vicepremiér Andrej Babiš, a také pobírá dotace z Evropské unie.

SZIF si stojí za svým

SZIF však pochybnosti v případě Faltýnka i Kotta odmítá a říká, že evropské instituce musí pochopit specifické postavení dozorčí rady, které je zcela odlišné od dozorčích rad obchodních korporací. „Členové rad nemohou administraci žádosti o dotace nijak ovlivnit. Kompetence dozorčí rady SZIF jsou vymezeny zákonem a nedávají dozorčí radě žádný nástroj k možnosti ovlivnit dotační procesy,“ uvedla pro Echo24 mluvčí SZIF Vladimíra Nováková.

Případnou pokutu bude Evropská komise Česku strhávat z částek, které průběžně posílá na příjmový účet ministerstva zemědělství v rámci spolufinancování.

SZIF si stojí za tím, že je česká vnitrostátní legislativa nastavená správně a že zatím není třeba měnit pravidla pro obsazování členů dozorčí rady. Česko se prostřednictvím ministerstva zemědělství totiž proti pokutě 22 milionů ohradilo, když podalo žádost o zahájení smírčího řízení. SZIF rovněž počítá s tím, že v případě, pokud dá smírčí orgán za pravdu Evropské komisi, obrátí se s žalobou na Soudní dvůr EU. „V případě žaloby je možné počítat se lhůtou rozhodnutí Tribunálu minimálně v řádech měsíců,“ zdůvodnila Nováková, proč podle SZIF teď není účelné přistupovat k legislativním změnám u pravidel pro obsazování členů dozorčí rady.

Česku hrozí i další pokuta

Nejedná se přitom o jediný dotační prohřešek Česka. Kromě této pokuty republice hrozí sankce přesahující 800 milionů korun. Podle komise totiž Česko špatně kontrolovalo přesuny zvířat a jejich registraci. Ministerstvo zemědělství kvůli tomu podalo žalobu, Evropská komise ale české argumenty v prosinci odmítla. V únoru je Česko předložilo znovu a teď čeká na konečné rozhodnutí.

Irena Valentová z ministerstva zahraničí doplnila, že dosud podala Česká republika na základě rozhodnutí vlády žalobu ve čtyřech případech zemědělských korekcí. „V jednom případě jsme vysoudili 12 288 458 euro. Další 3 kauzy probíhají, jedná se v nich o cca 33 mil euro,“ uvedla.